ITAREPS: technologie ve službách prevence relapsu psychózy

MUDr. Filip Španiel Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 2: 82-83  

Program ITAREPS umožňuje pomocí moderních komunikačních a informačních technologií rychlé a cílené rozpoznání časných varovných příznaků psychotických onemocnění. Takový přístup otevírá cestu k včasné farmakologické intervenci v nejranějších stadiích relapsu nemoci. Program je zaměřený na snížení míry psychiatrických hospitalizací u psychotických onemocnění, zejména u schizofrenie. V naší zemi bylo v roce 2005 zaregistrováno 109 mobilních telefonních čísel na sto obyvatel. „Mobilizace“ je tedy úspěšná a všudy­přítomná­.­ Není pochyb, že dozrál čas tohoto faktu využít i v doposud nečekaných souvislostech – zejména v medicíně. Této...

Sdružení ambulantních psychiatrů a Psychiatrie pro praxi

MUDr. Jaroslav Vaněk

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 2: 59  

Díky pochopení vydavatelství Solen a redakce časopisu Psychiatrie pro praxi se podařilo navázat s časopisem od počátku tohoto roku – doufejme oboustranně prospěšnou – spolupráci. Sdružení ambulantních psychiatrů (SAI) bude mít v časopise svou pravidelnou rubriku, poskytující jednak informační servis, jednak prostor pro diskuzi o těch otázkách a problémech, které nás trápí, ba někdy přímo týrají. A poslední dobou se zdá, že tyto problémy narůstají.

Nežádoucí a vedlejší účinky psychofarmak

Adverse events and side effects of psychopharmacotherapy

MUDr. Luboš Janů Ph.D, MUDr. Sylva Racková

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 2: 64-65  

Psychofarmaka mají nezanedbatelný terapeutický potenciál i mimo své hlavní indikace. Termín vedlejší účinky se nepřekrývá automaticky s účinky nežádoucími. Vedlejší účinky mohou u jistých skupin pacientů znamenat přínos. Objasňujeme tyto termíny a popisujeme časté typy vedlejších účinků v běžné praxi.

Poruchy chování u demencí

BEHAVIORAL DISTURBANCES IN DEMENTIA

MUDr. Martin Brunovský Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 2: 66-69  

Poruchy chování jsou častými a závažnými symptomy u pacientů s demencí. V jejich léčbě se používá široká řada farmakoterapeutických přípravků s diskutabilní účinností. Článek podává přehled nejčastějších symptomů narušeného chování u demence (agitovanost, agresivita, poruchy nálady, poruchy spánku apod.) a jejich možné terapeutické ovlivnění, podložené nedávno publikovanými studiemi.

Syndrom depresivní pseudodemence - je to ještě deprese, nebo již demence, nebo obojí?

Depressive pseudodementia (DPD)

MUDr. Jiří Konrád

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 2: 70-72  

Častým diagnostickým problémem u starších depresivních pacientů bývá odlišení depresivní pseudodemence (DPD) od pravé demence. Deprese je často doprovázena přechodným kognitivním deficitem. Bývají přítomné typické neuropsychiatrické příznaky kognitivního deficitu – psychomotorická retardace a bradypsychizmus, snížená chuť k jídlu, narušení cirkadiánních rytmů a další (8). Pacienti s DPD trpí depresí indukovaným kognitivním deficitem mimo rámec demence a stěžují si aktivně na poruchy paměti a neschopnost myslet nebo se soustředit (5). Rychlá a správná diagnostická rozvaha a rozhodnutí o vhodné terapii jsou naléhavé u závažných DPD s psychomotorickým...

Deprese, metabolický syndrom a diabetes mellitus

Depression, metabolic syndrome and diabetes mellitus

MUDr. Jiří Podlipný, MUDr. Zdeněk Hess

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 2: 73-75  

Při úvahách o metabolickém syndromu a diabetu 2. typu v psychiatrii se v poslední době zaměřujeme na nežádoucí účinky atypických antipsychotik. V následujícím sdělení chceme zdůraznit další aspekt, kterým je zvýšená komorbidita deprese a diabetu 2. typu. Deprese zpravidla předchází rozvoji diabetu 2. typu, a proto je nutné u depresivních pacientů sledovat rizikové metabolické parametry.

Psychopatologické aspekty expozície detí a adolescentov sexuálnym obsahom v masmédiách

Psychopathological Aspects of the Exposure of Children and Adolescents to Sexual Contents in Mass Media

doc. MUDr. Igor Ondrejka PhD, Bc. Ivan Farský, MUDr. Milan Spitka

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 2: 76-79  

V práci sa poukazuje na možné súvislosti medzi expozíciou detí a adolescentov sexuálnym obsahom v masmédiách a psychopatologickou symptomatikou. Expozícia detí a adolescentov pornografickému obsahu môže tiež negatívne vplývať na psychosexuálny a osobnostný vývin. Masmédiá môžu byť zvlášť významné pri vývoji sexuálnych postojov a vzorov správania u mladých ľudí, ak rodičia a školy zotrvávajú v neochote diskutovať o sexuálnych témach.

Účinnost a snášenlivost galantaminu v léčbě Alzheimerovy nemoci

doc. MUDr. Vladimír Pidrman Ph.D, MUDr. Klára Látalová, Ing. Karel Chroust Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 2: 84-89  

Autoři prezentují roční otevřené sledování účinnosti a snášenlivosti galantaminu v léčbě Alzheimerovy nemoci u ambulantních pacientů. Hodnoceny byly kognitivní funkce, aktivity denního života a výskyt vedlejších účinků. Do sledování bylo zařazeno 27 pacientů (20 žen, 7 mu­žů), 13 pacientů bylo ve věku 74 let a méně, 14 nemocných bylo ve věku vyšším než 74 let. Roční sledování dokončilo 20 nemocných, půlroční sledování všech 27 nemocných. Důvodem vyřazení byla ve všech případech progrese onemocnění spojená s následnou dlouhodobou hospitalizací, nikoliv vedlejší účinky. Autoři dále rozlišují a popisují skupinu respondentů a non-respondentů, vyjadřují...

Případ tělesné dysmorfické poruchy

MUDr. Věra Šantrůčková, Mgr. Dana Friedlová, MUDr. Karel Chromý CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 2: 80-81  

Je referováno o mladém muži s několikaletým průběhem nerozpoznané tělesné dysmorfické poruchy (resp. její bludné formy), který vyhledává lékařskou kosmetickou péči a postupně úspěšně vyžaduje opačné nákladné léčebné výkony (transplantaci vlasů a jejich odstranění). Špatný pacientův vhled zatím neumožnil adekvátní psychiatrickou léčbu.

Dysthymie - Diagnostika a léčba

MUDr. Eva Libigerová

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 2: 90-93  

Úvod Dysthymie byla dříve považována za poruchu vývoje osobnosti, chronickou neurotickou nebo charakterovou depresi. Od roku 1980 je řazena mezi trvalé afektivní poruchy, ale souvislost s poruchami osobnosti se opět dostává do popředí pro vzájemnou vysokou komorbiditu. Dysthymie není často diagnostikována a její chronický průběh působí jako trvalý stresor, zvyšující riziko vzniku tzv. dvojité deprese, komorbidních úzkostných a somatoformních poruch, závislosti na alkoholu a drogách. Neléčená dysthymie má závažný vliv na kvalitu života nemocného a zároveň výrazně zvyšuje cenu zdravotní péče. Největší dopad na kvalitu života a prognózu onemocnění...

Pohľad na liečbu chronického úzkostného pacienta v psychiatrickej ambulancii

MUDr. Lucia Žlnayová

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 2: 94-97  

Cieľom práce bolo zmapovanie prístupu v liečbe chronického úzkostného pacienta v podmienkach súčasnej ambulantnej psychiatrie. Chronický úzkostný pacient bol definovaný podľa MKCh-10: F40-F41 podľa minimálne s dvoma dekompenzáciami úzkostnej poruchy. Materiál a metodika: 61 psychiatrov (29 mužov a 32 žien) s praxou 3–42 rokov (priem. 18,9 roka) vyplnilo semištrukturovaný dotazník. Otázky sa týkali terapie chronického úzkostného pacienta a terapeutického vzťahu. Výsledky: medzi chronickými úzkostnými pacientmi prevažujú ženy. Pacienti sú liečení kombináciou farmakoterapie a psychoterapie. Zo špecifickej psychoterapie bola najčastejšie použitá...

48. česko-slovenská psychofarmakologická konference v Jeseníku 2006

MUDr. Martin Anders Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 2: 98-99  

Na rozdíl od minulého ročníku konference České neuropsychofarmakologické společnosti přivítal Jeseník letošní účastníky sněhem a opravdovou zimní náladou. Počet účastníků se opět oproti minulým rokům mírně rozrostl a můžeme si klást otázku, kde bude pomyslná hranice počtu účastníků. Pro organizátory je to jistě dobrá vizitka, vždyť již v přípravných fázích konference bylo jasné, že opět půjde o zajímavou přehlídku různých témat, forem prezentací a workshopů...

Počátky moravské psychiatrie I.

MUDr. Emanuel Doněk, MUDr. Jana Doňková

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 2: 100  

Každý, kdo se z nějakého důvodu začne zabývat historií mo­ravské psychiatrie, zjistí, že řada článků je roztroušena po nejrůznějších časopisech a výročních publikacích a obvykle má vztah jen k urči­tému místu. Celkový pohled nám poskytují jen práce V. Návrata a J. Hádlika (5, 10), které jsou obtížně dostupné. Proto jsme se rozhodli ve třech na sebe navazujících článcích seznámit čtenáře s počátky moravské psychiatrie.