Ambulantní psychiatři - zápis ze schůze

MUDr. Erik Herman

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 196  

Již tradičně v rámci konference České psychiatrické společnosti ve Špindlerově Mlýně proběhlo 10. 6. 2006 setkání ambulantních psychiatrů.

Dlouhodobá terapie schizofrenie

Long-term treatment of schizophrenia

MUDr. Klára Látalová, doc. MUDr. Vladimír Pidrman Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 158-160  

Schizofrenie je závažné psychotické onemocnění, které je charakterizováno chronickým průběhem, významným funkčním postižením a sníženou kvalitou života. Onemocnění má závažný dopad na rodiny nemocných i celou společnost. Cílem dlouhodobé terapie je udržení zlepšení dosaženého během akutní, respektive stabilizační fáze léčby, zabránění relapsu, odstranění negativních příznaků a vytvoření podmínek pro návrat plné sociální způsobilosti pacienta.

Aktuálne názory na liečbu bipolárnej afektívnej poruchy

Current trends in the treatment of bipolar affective disorder

MUDr. Homayun Shahpesandy, MUDr. Zuzana Janíková, MUDr. Jaroslava Pristášová, MUDr. Ružena Mojžišová, Mgr. Oľga Šupalová, Mgr. Viera Kasanická

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 161-164  

Bipolárna afektívna porucha (BAP) je komplexná porucha, ktorej liečba vyžaduje nasadenie a kombináciu veľkého počtu psychofarmák, ako sú stabilizátory nálady, antidepresíva, anxiolytiká, hypnotiká a samozrejme antipsychotiká. Racionálna kombinácia niektorých z týchto medikácií, správne dávkovanie, trvanie liečby a individualizácia liečby spolu so psychoedukáciou predstavuje ideálnu formu liečby. V tejto práci priblížime najnovšie trendy v liečbe BAP, výhody a nedostatky dostupných farmák, zameriame sa na jednotlivé preparátya tiež preberieme možnosti liečby tejto poruchy v gravidite a počas laktácie.

Deprese, kardiovaskulární choroby a infarkt myokardu

Depression, coronary artery disease, and myocardial infarction

MUDr. Jiří Podlipný

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 165-167  

Kardiovaskulární onemocnění a deprese se vyskytují často společně. Pacienti po infarktu myokardu trpí často depresivní poruchou a uvedená komorbidita je vysvětlitelná společnými patofyziologickými mechanizmy. Při farmakoterapii depresivní poruchy po infarktu myokardu jsou nejvhodnější selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. Je důležité myslet i na vliv léků užívaných v terapii kardiovaskulárních chorob na lidskou psychiku.

Klinický přínos farmakogenetiky v psychiatrii

Clinical benefit of pharmacogenetics in psychiatry

doc. MUDr. Ladislav Hosák Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 168-170  

Farmakogenetika se zabývá genetickými aspekty farmakoterapie zejména ve vztahu k žádoucím a nežádoucím účinkům léku s potenciální možností jejich individuální predikce. Přibývá farmakogenetických studií v oblasti duševních poruch. V případě schizofrenie se téměř všechny práce v minulém století týkaly klozapinu, novější publikace pojednávají rovněž o olanzapinu, quetiapinu, risperidonu, ziprasidonu a dalších preparátech. Jako nadějný ve vztahu k predikci terapeutické odpovědi na antipsychotika druhé generace se jeví výzkum genu pro serotoninový 5-HT2A receptor. U afektivních poruch slibné výsledky přinesly studie polymorfizmu 5-HTTLPR genu pro serotoninový...

Diagnostika a léčba depresivní epizody bipolární poruchy

Diagnostic and treatment of depressive episode of bipolar affective disorder

MUDr. Erik Herman, MUDr. Pavel Doubek, doc. MUDr. Ján Praško CSc, doc. MUDr. Jiří Hovorka CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 171-172  

Bipolární afektivní porucha, pokud není správně a však diagnostikována a léčena, má často zásadní negativní vliv na život nemocného. Důležité je ji odlišit především od periodické depresivní poruchy. Cílem léčby není pouze terapie jednotlivých epizod, ale především profylaxe epizod budoucích, zásadou je podávání stabilizátorů nálady v průběhu léčby všech epizod.

Antidepresiva a hypnotika III. generace v léčbě chronické nespavosti

Antidepressives and hypnotics of the 3rd generation in the treatment of chronic insomnia

MUDr. Lucie Závěšická

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 174-175  

Podle dostupné literatury je incidence chronické nespavosti kolem 10 %. V léčbě chronické nespavosti se nejčastěji používá kognitivně –behaviorální psychoterapie, hypnotika a antidepresiva. V poslední době máme k dispozici řadu informací z klinických studií, které ověřují efektivitu léčby antidepresiv a hypnotik III. generace v indikaci chronické nespavosti.

Případ indukované sebevraždy

MUDr. Richard Krombholz, MUDr. Hana Drástová

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 177-178  

Předkládáme kazuistické sdělení o případu manželského páru hospitalizovaného na gerontopsychiatrickém oddělení Psychiatrické léčebny Bohnice, který byl přijat po společném sebevražedném pokusu požitím kyanidu draselného. Při osobní znalosti případu a po následném podrobném studiu zdravotnické dokumentace jsme dospěli k závěru, že sebevražda byla ze strany manželky původně motivovaná psychoticky, ze strany manžela se jednalo o jednání v důsledku indukované poruchy (folie en deux). S podobným případem jsme se dosud ve své praxi ani v literatuře nesetkali.

Depresivní syndrom u seniorů, významný a dosud nedoceněný problém

MUDr. Iva Holmerová Ph.D, MUDr. Hana Vaňková, MUDr. Eva Dragomirecká, PhDr. Hana Janečková Ph.D, MUDr. Petr Veleta

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 182-184  

Deprese je závažným onemocněním nejen z pohledu zhoršení kvality života a zdravotního stavu individua, ale také z pohledu veřejného zdravotnictví, a to zejména v kontextu stárnutí populace. Nejčastěji se vyskytuje u seniorů v institucích. Tomu odpovídají i výsledky našeho šetření u 122 seniorů žijících v domovech důchodců pomocí 15 položkové škály deprese dle Yesavage (GDS), které potvrzují, že těžkou depresí (GDS 10/15 a více) trpí 15 % seniorů a mírnou depresí (GDS – 5–9/15) je postiženo 40 % seniorů, dalších 11 % je léčeno antidepresivy. Výskyt deprese koreluje s horším funkčním stavem a kvalitou života obyvatelů domova důchodců.

Ťažké delírium tremens komplikované rabdomyolýzou s akútnym renálnym zlyhaním

MUDr. Jozef Kalužay, MUDr. Katarína Sigmundová, MUDr. Petra Nosá\'lová, MUDr. Patrik Podaný

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 179-181  

Opisujeme priebeh ťažkého delíria tremens komplikovaného rabdomyolýzou s akútnym zlyhaním obličiek. Príčinou ťažkej rabdomyolýzy bola aktivácia vegetatívneho nervového systému s výrazným svalovým trasom. Funkciu obličiek sa podarilo obnoviť intenzívnou infúznou a ďalšou komplexnou liečbou. Somatický aj psychický stav sa takmer úplne upravil. Na liečbu alkoholového delíria tremens sú tradične odporúčané sedatíva najmä benzodiazepíny, tiamín, infúzie glukózy, dôležitú úlohu má substitúcia deficitu minerálov, deficitu tekutín, podporná liečba a ošetrovateľská starostlivosť. Pacient s ťažkým delíriom by mal byť hospitalizovaný na jednotke intenzívnej starostlivo...

Zvládanie akútneho psychomotorického nekľudu a agresivity pacienta

MUDr. Marek Zelman, MUDr. Karol Hollý, Mgr. Helena Bračoková

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 185-190  

Základom každej správnej starostlivosti o rizikových pacientov a predchádzania potencionálnych agresívnych incidentov je dobré klinické vyšetrenie pacienta, ktoré je nevyhnutnou zručnosťou každého liečebného tímu. Zmena spoločenského systému u nás (zrušenie trestného činu príživníctva, odstránenie nútenej protialkoholickej liečby na základe výmeru ONV, sprísnenie nedobrovoľného zadržania, chýbanie legislatívy riešiacej rozhranie medzirezortných kompetencií – ministerstiev zdravotníctva, spravodlivosti a vnútra...) a proces deinštitucionalizácie predstavuje vyšší počet potencionálne rizikových pacientov v spoločnosti, z ktorých niektorí nie sú...

Péče o suicidálního pacienta

doc. MUDr. Ján Praško CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 191-195  

Stanovení rizika sebevraždy patří k nejběžnějším problémům urgentní psychiatrie. Suicidalita jako symptom se může objevit u všech psychiatrických onemocnění, ale i nezávisle na psychiatrickém onemocnění ve vážných životních krizích. Z psychických poruch na suicidální tendence musíme myslet zejména u deprese, psychózy, agitovanosti, u těžkých úzkostných poruch, posttraumatické stresové poruchy, hypochondrické poruchy a u hraniční poruchy osobnosti. Každou zmínku o suicidiu ze strany pacienta je potřebné brát vážně. První pomoc spočívá v krizové intervenci, identifikaci stresorů, navázání kontaktu a vytvoření terapeutického vztahu. Jedinec s vysokým...

ze zahraniční literatury

MUDr. Tomáš Kašpárek Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 197  

Hladina valproátu a léčba mánie, Augmentace u rezistentní bipolární deprese, Klinické prediktory relapsu bipolární poruchy, Odlišnosti bipolární a unipolární deprese, dpověď na léčbu sertralinem u de­pre­se spojené s akutním koronárním syndromem, Léčba chronické schizofrenie rezistentní k léčbě atypickými antipsychotiky, Průběh odpovědi na léčbu u pacientů s první epizodou schizofrenie... a další publikace

Počátky moravské psychiatrie III.

MUDr. Emanuel Doněk, MUDr. Jana Doňková

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 198  

Ústavnictví představuje zajímavou kapitolu v dějinách evrop­ské psychiatrie. V habsburské monarchii začíná roku 1784, kdy byl výnosem císaře Josefa II. ve Vídni v rámci Všeobecné nemocnice otevřen samostatný specializovaný ústav po duševně nemocné. Do his­torie vstoupil pod názvem Narrenturm – věž bláznů – a Wyklicky (11) uvádí, že byl prvním takovým zařízením v Evropě.