Hra, sada, zápas pro Jaroslava Boučka

Mgr. Iva Daňková

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 5: 203  

Pětašedesátého pacienta, který úspěšně prošel jeho ordinací, si vybaví už jen stěží. Stejně tak tvář studenta, kterého dovedl jako 65. v pořadí ke státní zkoušce z psychiatrie. Šedesátý pátý vítězný tenisový zápas dávno zavál prach zapomnění. Zdálo by se, že tohle polokulaté číslo nemá v současném životě profesora Jaroslava Boučka větší význam, ovšem na konci letošního léta vzbudilo pozornost mnoha jeho přátel a kolegů. V plném zdraví a fyzické kondici totiž oslavil 23. srpna své 65. narozeniny.

Léčba antipsychotiky a metabolický syndrom

Antipsychotics treatment and metabolic syndrome

MUDr. Dita Kalnická, prof. MUDr. Jan Libiger CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 5: 207-210  

Komplex poruch metabolizmu, který zahrnuje abdominální obezitu, elevaci krevního tlaku, poruchu glukózové tolerance a změny hladin krevních lipidů, se nazývá metabolický syndrom (MS). Prevalence MS je u pacientů se schizofrenií vyšší než v běžné populaci a jeho výskyt pravděpodobně přispívá k jejich zvýšené mortalitě. Vliv farmakoterapie na vznik metabolického syndromu se stal předmětem zájmu psychiatrů po zavedení antipsychotik druhé generace do praxe. Studie asociace metabolického syndromu s léčbou antipsychotiky dosvědčují potřebu monitorovat u léčených pacientů metabolické parametry. K prevenci vzniku metabolického syndromu přispívá psychoedukace...

Osteoporóza a schizofrenie

Osteoporosis and schizophrenia

MUDr. Ivan Tůma CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 5: 211-213  

Osteoporóza je multifaktoriální onemocnění. U neléčených nemocných se schizofrenií je zvyšováno riziko osteoporózy faktory životního stylu (narušení výživy, kouření, polydipsie, nedostatek fyzické aktivity). Etiologie osteoporózy může být částečně vysvětlena hyperprolaktinemií při léčbě antipsychotiky. Samotná hyperprolaktinemie k osteoporóze nevede. Snížení kostní denzity u schizofrenie bývá spojeno s hypogonadizmem, který je následkem antipsychotiky indukované hyperprolaktinemie. Nejčastějšími klinickými známkami hypogonadizmu jsou dys/amenorea a galaktorea u žen a sexuální dysfunkce nebo gynekomastie u mužů. Ovlivnění hladiny prolaktinu antipsychotiky...

FARMAKOTERAPIE DEPRESE

The Pharmacotherapy of Depression

doc. MUDr. Ján Praško CSc, MUDr. Hana Prašková

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 5: 214-224  

Zavedení antidepresiv způsobilo revoluci nejen v léčbě deprese, ale také v pohledu, jak této poruše rozumět. V tomto článku diskutujeme léčbu deprese se zaměřením na hodnocení pacienta, výběr léků a strategie v případě rezistence na léčbu.

EFEKTIVITA LÉČBY SCHIZOFRENIE VE SVĚTLE DVOU FÁZÍ STUDIE CATIE

MUDr. Jiří Masopust

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 5: 235-240  

Práce nabízí komentovaný přehled prvních dvou fází nezávislé studie Clinical Antipsychotic Trials of Intervention Effectiveness (CATIE). Cílem sledování bylo posouzení efektivity léčby antipsychotiky. Hlavním měřítkem byla doba do přerušení léčby z jakékoliv příčiny. Porovnávána byla nejčastěji užívaná antipsychotika II. generace navzájem a dále se zástupcem klasických neuroleptik perfenazinem. Nemocní neúspěšně léčení v první fázi studie mohli být ve druhé fázi randomizováni k léčbě klozapinem nebo antipsychotikem II. generace jiným, než které dosud užívali. Studie potvrdila, že mezi antipsychotiky jsou rozdíly z hlediska efektivity a nežádoucích...

První zkušenosti u dopravně psychologických, EEG a neurologických vyšetření podle §87a zákona 411/2005

Mgr. et Mgr. Aleš Jelínek, MUDr. Oldřich Vyšata, doc. MUDr. Jiří Hovorka CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 5: 247-249  

Článek shrnuje teoretická odborná a původní praktická východiska, metodiku realizace a zkušenosti s dopravně psychologickým, EEG a neurologickým vyšetřením řidičů podle § 87a zákona 411/2005. Fokusem sdělení je pohled autorů na standardy, normy a metodiky poskytování specializovaného vyšetření v diagnostické práci. Formulace hypotéz a zamyšlení pro konkrétní praxi vyšetření řidičů, k němuž psychologové a neurologové mohou být v současnosti zváni, připomíná téma potřeby spolupráce přes spektrum specializací a odborností a ohled na mezinárodní i v ČR dříve zaváděná pravidla pro odpovědnou diagnostickou práci.

Vnímání léčby sexuálních deviací pracovníky sexuologických a ostatních oddělení psychiatrických léčeben

Bc. Ivana Buříková, prof. MUDr. Alexandra Žourková CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 5: 250-253  

Sdělení podává přehled nejčastějších odpovědí na otázky k ochranné léčbě sexuálních deviantů od pracovníků na sexuologických odděleních, které tuto léčbu provádějí, a srovnává jejich odpovědi s odpověďmi psychiatrických pracovníků, kteří se na ochranných léčbách nepodílejí. V řadě otázek se odpovědi liší, což ukazuje na nedostatečnou informovanost zdravotníků o tomto problému a malou publicitu výsledků ochranných léčeb sexuálních deviantů.

Věrná společnice

MUDr. Iveta Zedková, MUDr. Zdeněk Faldyna

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 5: 254-256  

Kazuistika pojednává o problematice dystymie, jejíž průběh i léčba jsou často komplikované i přes rozsáhlé znalosti biologických i psychodynamických faktorů, které přispívají k jejímu vzniku a udržování. Popisuje moderní přístup k léčbě, ke kterému v současnosti patří jak psychofarmaka, tak i psychoterapie. Znalosti o neurotransmisi, ale i klinická zkušenost prokazují dobrý efekt látek působících na dopaminergní a serotonergní systém. Psychoterapie se zaměřuje na vztahovou problematiku a psychosociální fungování klientů trpících tímto v mnoha případech chronickým onemocněním. Sdělení zachycuje dynamiku vývoje pacientových potíží, ale také svízelnost...

MIRTAZAPIN U MENTÁLNÍ ANOREXIE S KOMORBIDNÍ DEPRESÍ

MUDr. Pavel Theiner Ph.D, MUDr. Markéta Žáčková

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 5: 257-258  

Léčba mentální anorexie představuje pro odborníky výzvu. Je nutný multimodální přístup, jehož jednou součástí je i farmakoterapie. Článek popisuje kazuistiku 14leté dívky s mentální anorexií léčené mirtazapinem, sleduje průběh příznaků, komorbiditu, dávkování a nežádoucí účinky terapie.

DIAGNOSTIKA A MOŽNOSTI TERAPIE DEPRESE V POKROČILÝCH STADIÍCH DEMENCE

MUDr. Henrieta Tondlová

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 5: 241-242  

Podle statistik ztrácí 30–50 % gerontologických pacientů kvalitu života v důsledku deprese. Častý výskyt deprese vidíme zejména u demencí. Podle současných klinických studií trpí depresivním syndromem 20–40 % těchto nemocných. Závažný problém představuje diferenciální diagnostika depresivního syndromu v pokročilých stadiích demence, což je předmětem tohoto příspěvku.

Psychiatrické příznaky (psychomotorické zpomalení, kognitivní porucha, zmatenost, poruchy chování, delirium, demence, aj.) mohou být způsobeny nekonvulzivním epileptickým statem

doc. MUDr. Jiří Hovorka CSc, MUDr. Michal Bajaček, MUDr. Tomáš Nežádal, MUDr. Markéta Janicadisová, MUDr. Erik Herman

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 5: 243-246  

V naší práci uvádíme základní klinickou charakteristiku nekonvulzivního epileptického statu (NCSE). Upozorňujeme na nejčastější potenciální diferenciálně diagnostické problémy NCSE v psychiatrii, zvláště ve vztahu k deliriu. Prezentovány jsou vlastní kazuistiky NCSE.

POUŽITÍ LAMOTRIGINU V LÉČBĚ PSYCHICKÝCH PORUCH

USING OF LAMOTRIGINE IN THE TREATMENT OF PSYCHICAL DISORDERS

doc. MUDr. Ján Praško CSc, MUDr. Erik Herman, MUDr. Pavel Doubek, doc. MUDr. Jiří Hovorka CSc, MUDr. Hana Prašková

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 5: 229-234  

Lamotrigin je antikonvulzivum s dobrou účinností a bezpečností podávání při léčbě epilepsie. Nyní se objevují důkazy o jeho užitečnosti při léčbě bipolární poruchy, rezistentní deprese, bipolární poruchy s rychlými cykly a při udržování a profylaxi bipolární poruchy. Nedávné práce naznačují, že lamotrigin může být také účinnou léčebnou možností pro léčbu hraniční poruchy osobnosti, která se často vyskytuje s bipolární poruchou komorbidně, může mít také roli ve snižování chronické bolesti a při léčbě schizoafektivní poruchy.

Psychodynamické aspekty schizofrenních psychóz

MUDr. Petr Zahradník

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 5: 225-228  

Článek se věnuje některým psychodynamickým aspektům psychóz schizofrenního okruhu s tím, že prezentuje vývoj názorů na psychodynamiku psychóz do současnosti, pokouší se formulovat význam porozumění psychodynamickému pozadí v etiologii psychotických poruch a přináší několik ilustrujících kazuistických zlomků.