Etika a právo v psychiatrii

MUDr. Tomáš Lajkep Ph.D, Mgr. Ing. Lukáš Prudil Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 6: 302-303  

Článek se zabývá eticky problémovými okruhy v péči o osoby psychicky nemocné (ochranou před nevhodným zacházením, sebeurčení, přístup společnosti). Pozornost je věnována vzájemné interakci etiky a práva.

Medicínou obcházejí strašidla

prof. MUDr. Vladimír Mihál CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 6: 263  

Medicína a lékaři v ní procházejí velmi komplikovaným obdobím. Jsou oslněni zrychlujícím se tempem nejnovějších vědeckých a technických výdobytků, které překračují mnohé naše minulé sny a představy. Medicínou a kolem lékařů bohužel ale také obcházejí strašidla. Některá jen obtížně pojmenováváme, přítomnost některých jen tušíme. Pojmenoval bych pro uchopitelnost jen tři: alibizace, socializace a plebejizace. Psychologové tvrdí, že pojmenováním a popsáním toho, co nás tíží a zneklidňuje, můžeme dosáhnout zmírnění frustrace a obav. Tak se pokusím alespoň načrtnout obrysy těchto tří strašidel.

Dávkování antipsychotik v léčbě schizofrenie

DOSING OF ANTIPSYCHOTICS IN THE TREATMENT OF SCHIZOPHRENIA

MUDr. Sylva Racková, MUDr. Luboš Janů Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 6: 268-271  

Schizofrenie je závažné onemocnění s počátkem zejména v dospívajícím a mladším dospělém věku, ve vysokém procentu s chronickým průběhem. V léčbě je nezbytná dlouhodobá antipsychotická medikace jak ke zvládnutí akutní fáze, tak i v profylaxi dalšího relapsu onemocnění. Při léčbě AP je riziko rozvoje řady nežádoucích účinků, které mají dopad na akutní i dlouhodobou compliance v léčbě. Jednou z možností prevence rozvoje nežádoucích účinků je i správně zvolené dávkování těchto preparátů. Přehledu faktorů, kterým je důležité věnovat pozornost při zvolené dávce AP, je věnován tento článek.

Antiepileptika a gravidita

Antiepileptic Drug and Pregnancy

doc. MUDr. Robert Kuba Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 6: 272-275  

Problematika epilepsie a gravidity je stále aktuální téma, jež se týká neurologů, psychiatrů i dalších specialistů, kteří antiepileptika používají. Tento souhrnný článek přináší základní informace, které se týkají praktického použití antiepileptik u žen ve fertilním věku, a následně popisuje konkrétní problémy týkající se jednotlivých období ve vztahu ke graviditě.

Úvod do biologické léčby rezistentní depresivní poruchy

The Introduction to the Biological Treatment of Resistant Depression

MUDr. Martin Bareš, MUDr. Miloslav Kopeček Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 6: 276-280  

Depresivní porucha je relativně časté onemocnění současné populace. Celoživotní prevalence deprese činí 5–12 % u mužů a 9–26 % u žen. Pouze kolem 30 % pacientů dosáhne remise po první antidepresivní léčbě. Rezistentní deprese (RD) je nejčastěji definována nedostatečnou odpovědí na nejméně 2 adekvátní antidepresivní léčby antidepresivy z různých skupin. Autoři komentují způsoby léčby rezistentní deprese (změna antidepresiva, augmentace a kombinace antidepresiv, repetitivní transkraniální magnetická stimulace, elektrokonvulzivní léčba aj.)

Detoxifikace u závislosti na metamfetaminu

Detoxification in the addiction to methamphetamine

MUDr. Jitka Svobodová Ph.D, Ph.D: Michael Václavík

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 6: 282-284  

Metamfetamin je stimulační droga s nepřímým účinkem vyvolaným ovlivněním transportních mechanizmů dopaminu, noradrenalinu a serotoninu. Neuroadaptační mechanizmy se podílejí na rozvoji závislosti s převažující psychickou složkou. Abstinenční syndrom při přerušení užívání je charakterizován depresí, únavou a úbytkem energie. V další fázi se dostavuje silná touha po droze. Přesto, že psychické potíže postupně slábnou, mohou přetrvávat týdny i měsíce. Paranoidní syndrom a halucinace mohou být důsledkem užívání a na rozdíl od symptomů schizofrenní poruchy většinou odeznívají spontánně. Závislost na metamfetaminu je obtížně léčitelná porucha s vysokým rizikem...

Deprese s úzkostí a poruchami spánku

Depression with anxiety and sleep disturbances

MUDr. Jiřina Kosová

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 6: 285-287  

Komorbidita depresí a úzkostných poruch je velmi frekventovaná a je spíše pravidlem než výjimkou. Klasifikace úzkostných a depresivních poruch se historicky měnila podle převažujícího medicínského názoru na jejich vzájemný vztah. Společný výskyt depresivní a úzkostné poruchy znamená více perzistující průběh onemocnění se závažnějšími příznaky, pacienti jsou více hospitalizováni a častěji páchají sebevraždu. Poruchy spánku jsou integrální částí depresivních a mnoha úzkostných poruch, jsou popisovány u více než 90 % pacientů. Včasné rozpoznání a zaléčení je nutné k prevenci vzniku a zhoršování všech komorbidních symptomů a psychosociálních funkcí.

Manický pacient a hospitalizace bez souhlasu nemocného

Compulsory treatment in manic episode of affective disorder

MUDr. Pavel Baudiš CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 6: 289-290  

Je podán přehled legislativních pravidel pro nedobrovolné přijetí do psychiatrických zařízení, uvedeny výhody a nevýhody současné úpravy. Popsána praxe a příklady postupů při přijetí bez souhlasu občana u manických nemocných a připojena doporučení a rady, jak postupovat v souladu se zákonnými pravidly, ale i ku prospěchu nemocného.

Ovlivnění sluchových halucinací aplikací repetitivní transkraniální magnetické stimulace na oblast temporoparietálního kortexu

MUDr. Simona Skotáková, MUDr. Radovan Přikryl Ph.D, MUDr. Tomáš Kašpárek Ph.D, MUDr. Libor Ustohal, Mgr. Petra Navrátilová, MUDr. Jana Tomanová

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 6: 295-296  

Sluchové halucinace patří mezi nepříjemné, nebezpečné a zneschopňující komponenty schizofrenie. Léčba antipsychotiky nepřináší u všech pacientů úplné vymizení halucinací. Článek popisuje kazuistiku, kde byly sluchové halucinace léčeny pomocí nízkofrekvenční repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS), která byla aplikována na oblast levého temporoparietálního kortexu.

Atypický obraz neuroleptického maligního syndromu

MUDr. Martin Hýža, MUDr. Vlasta Hanušková

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 6: 297-299  

Uvedená kazuistika se věnuje rozboru atypického obrazu a průběhu neuroleptického maligního syndromu. Atypičnost spočívala v neúplně vyjádřených příznacích s absencí tremoru, kolísání vegetativních funkcí a febrilií. K plnému vyjádření extrapyramidového syndromu došlo pozvolna v průběhu cca 1 týdne, zároveň s uzavřením ORL diagnózy flegmona submandibulární krajiny. NMS jsme léčili aktivně infuzemi dantrolenu a denní aplikací elektrokonvulzivní terapie (ECT) s uspokojivým efektem, po 10 konvulzích jsme museli přerušit pro mohutný vzestup myoglobinémie. Diskutovány jsou možné příčiny. Ze zkušeností vyplývá zásadní postavení ECT v terapeutických postupech.

Kazuistika pacienta s bipolární afektivní poruchou

MUDr. Libor Ustohal, MUDr. Vítězslav Pálenský

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 6: 300-301  

Tato kazuistika pojednává o padesátiletém vysokoškolsky vzdělaném muži, který se léčí několik let pro bipolární afektivní poruchu. Během této doby prodělal již celkem pět epizod onemocnění, z toho dvě manické a tři depresivní. Během tří epizod se léčil ambulantně, pouze během druhé manické a třetí depresivní epizody byl hospitalizován. Postupně byl léčen různými psychofarmaky, ne vždy zcela správně vybranými. Vzhledem k tomu, že jeho onemocnění je hodnoceno jako bipolární afektivní porucha I. typu bez atypických či psychotických příznaků a s vysokým rizikem suicidality, je pro něj dle současných doporučení optimální dlouhodobá léčba lithiem, na které...

liečba Alzheimerovej demencie memantínom

TREATMENT OF DEMENTIA OF THE ALZHEIMER TYPE BY MEMANTINE

MUDr. Elena Žigová

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 6

Článok sa zaoberá základnými patogenetickými faktormi rozvoja demencie Alzheimerovho typu (ďalej DAT), súčasnými poznatkami o možnostiach farmakologického ovplyvnenia dynamiky a následkov kaskády neurodegeneratívnych zmien v mozgu a bunečnej smrti. Bližšie sa venuje úlohe glutamátergnej transmisie v patogenéze DAT a možnostiam terapeutického ovplyvnenia memantínom. Cituje výsledky klinických štúdií o účinnosti liečby memantínom a  výsledky post marketingovej klinickej štúdie ELPACH na Slovensku. V závere sumarizuje praktické odporučenia k liečbe memantínom.

Konference ambulantních psychiatrů, Olomouc (14.-15. 9. 2006)

Mgr. Iva Daňková

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 6: 304  

Olomouc – Již tradiční místo získává v diářích ambulantních i klinických psychiatrů olomoucká konference Psychiatrie pro praxi. Její třetí ročník si ve dnech 14.–15. září 2006 nenechalo ujít na 300 lékařů a sester, přestože odbornému programu po oba dva dny vydatně konkurovalo nádherné po­časí ba­bího léta...

Zemské ústavy pro choromyslné v českém království

MUDr. Emanuel Doněk, MUDr. Jana Doňková, Ing. Radim Beneš

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 6: 305-306  

V předcházejících článcích jsme se zabývali počátky moravského psychiatrického ústavnictví. Pro úplnost celkového obrazu a mož­nost srovnání uvádíme i stručný přehled Královských českých zem­ských ústavů pro choromyslné. Vývoj české psychiatrie, a především pražských ústavů pro duševně nemocné podrobně zpracoval prof. E. Vencovský