Psychiatr. praxi. 2011;12(2):47
Psychiatr. praxi. 2011;12(2):52-55
Antidepresiva jsou v populaci pacientů se schizofrenií pravděpodobně nadužívána. Antidepresiva znamenají určitý přínos jen pro některé pacienty se schizofrenií, zvláště trpící negativními příznaky, závažnější a déletrvající depresí. Vhodná dávka antipsychotika má klíčový význam pro snížení afektivních symptomů během léčby schizofrenie.
Psychiatr. praxi. 2011;12(2):56-60
Poruchy chování a emotivity – behaviorální a psychologické symptomy demence – jsou jedním ze tří základních okruhů funkčního postižení u demencí. Jsou obvykle nejčastější ve středně těžkých stadiích demence. Jsou popsány jednotlivé typy poruch chování včetně přidružených delirií a jejich základní farmakoterapie. Emoční poruchy jsou u demencí rovněž velmi časté – jednak zvýšený výskyt nepřiměřených afektů, jednak výskyt patických nálad, především deprese. Jsou popsány základní postupy při farmakoterapii přidružené deprese a úzkosti u demencí.
Psychiatr. praxi. 2011;12(2):62-64
Autoři se zabývají problematikou deprese u pacientů s demencí, diferenciální diagnostikou obou syndromů a jejich vzájemným vztahem, depresí jako komplikující komorbiditou demence, a to ze zorného úhlu geriatrických syndromů.
Psychiatr. praxi. 2011;12(2):65-68
Vzájemné ovlivnění epilepsií, epileptických záchvatů a spánku je mnohonásobné. Existují záchvatové formy a jednotky klasifikace epilepsií, které mají těsnou vazbu na spánek a biorytmus. Řada pacientů s epilepsií mívá záchvaty převážně ze spánku. Interiktální specifická epileptická aktivita a noční záchvaty narušují architekturu spánku, častá je fragmentace nočního spánku. Mnohé somnologické jednotky, například obstrukční spánková apnoe, provokují a zhoršují epileptické záchvaty. Významný je také vliv užívané antiepileptické medikace.
Psychiatr. praxi. 2011;12(2):69-71
V článku je popisováno rozdělení a terapeutické strategie u akutního/perzistentního nepsychotického a akutního/perzistentního psychotického násilného chování pomocí antipsychotik, betablokátorů, benzodiazepinů a thymoprofylaktik.
Psychiatr. praxi. 2011;12(2):72-73
Článek podává stručný přehled symptomatologie a patofyziologie fibromyalgie (FM). Popisuje vlastní zkušenosti s kontaktem s těmito nemocnými a navrhuje možnosti intervence z pohledu psychiatra.
Psychiatr. praxi. 2011;12(2):74-79
Schizofrenie je závažné duševní onemocnění, které může ovlivnit kognitivní funkce pacienta, ve smyslu kognitivních deficitů. Negativně ovlivněné bývají zejména pozornost, paměť, exekutivní funkce, inteligence a řeč. Nejčastěji bývají ohroženi pacienti s dlouhodobě nepříznivou odpovědí na léčbu nebo chronicky nemocní. Jako možnost sledování kognitivních deficitů užíváme celou řadu neuropsychologických testů. V článku popisujeme základní charakteristiky kognitivních deficitů u schizofrenie a význam neuropsychologických metod při sledování deficitů jednotlivých kognitivních funkcí.
Psychiatr. praxi. 2011;12(2):80-84
Řada odborníků je přesvědčena, že analýza přenosu a protipřenosu do kognitivně behaviorální terapie (KBT) nepatří a je výsadou psychodynamických psychoterapií. Pozornost věnovaná emocionálním a kognitivním reakcím na pacienta či supervidovaného je však základní komponentou KBT a její supervize, obzvláště při supervizi práce s obtížnými pacienty. Protipřenosovou reakci můžeme zachytit zejména ve svém chování, ale také ve svých myšlenkách, emočních prožitcích a v tělesných příznacích. Jádrem protipřenosu bývají dřívější nedostatečně zpracované zkušenosti supervizora, které mají tendenci se přenášet do současných vztahů. Vedou k chování, které...
Psychiatr. praxi. 2011;12(2):85-86
Dlouhodobě působící risperidon v injekční formě (Risperidone Long-Acting Injections, RLAI) lze nově aplikovat i do deltového svalu. Plazmatické hladiny risperidonu jsou obdobné při aplikaci do ramene jako do hýždě. Aplikace do deltového svalu je stejně dobře tolerovaná. Pro pacienta je hlavní výhodou možnost výběru.
Psychiatr. praxi. 2011;12(2):87