Psychiatr. praxi. 2013;14(1):3
Psychiatr. praxi. 2013;14(1):7-9
Podíl genetických faktorů na rozvoji úzkostných poruch je nejnižší ze všech skupin psychiatrických onemocnění – pouze 20 až 40 %. Rozhodující vliv mají faktory prostředí, zejména psychotraumatizující. Přestože řada genetických asociačních studií již u úzkostných poruch provedena byla, jejich výsledky jsou typicky negativní, nekonzistentní či nereplikované. Prakticky žádný gen není zatím možno označit za kauzální v etiopatogenezi úzkostných poruch. V budoucnu však lze zásadně nové poznatky získat pomocí celogenomových asociačních studií a genetickým výzkumem endofenotypů. Pomohou nám při vývoji nových biologických léčebných postupů úzkostných...
Psychiatr. praxi. 2013;14(1):10-13
Duševní porucha způsobuje stigmatizaci. Důsledkem stigmatizace je diskriminace. Destigmatizace a zlepšení kvality péče se staly jedním z hlavních témat psychiatrie v posledních deseti letech. Jak je to ale se stigmatizací u dětí a adolescentů, kteří trpí psychickou poruchou? Cílem práce je přinést přehled základních informací o stigmatizaci v pedopsychiatrii a zamyslet se nad jejími důsledky i cestami prevence.
Psychiatr. praxi. 2013;14(1):15-17
U pacientů trpících hraniční poruchou osobnosti (HPO) je léčbou volby dle většiny doporučených postupů psychoterapie. Farmakoterapie je teoreticky považována za adjuvantní a často kontroverzní součást komplexní léčby emoční nestability, v praxi bývá aplikována hojně. Cílem sdělení je referovat o farmakologické léčbě užívané u pacientů v péči Kliniky psychiatrie FN Olomouc, zamyslet se nad důvody této léčby a srovnat ji s doporučenými postupy v léčbě HPO. Byli zařazeni pacienti s diagnózou emočně nestabilní porucha osobnosti – hraniční typ, léčeni ambulantně nebo hospitalizováni v roce 2011. Užívaná medikace se nelišila od většiny doporučených...
Psychiatr. praxi. 2013;14(1):18-20
V úvodu článku naleznete stručný přehled patofyziologie odvykacích stavů a definici základních pojmů. Stěžejní částí je potom podrobný přehled všech somatických komplikací odvykacího stavu spolu s kroky preventivními i terapeutickými. V další části je přehled kauzální terapie, pomocné terapie, terapie cílené na somatické komplikace odvykacího stavu i léčby samotné.
Psychiatr. praxi. 2013;14(1):26-29
Cieľ: Zistiť výskyt depresívnych príznakov u žien v popôrodnom období. Metóda: Do analýzy bolo zaradených 50 rodičiek, ktoré kompletne vyplnili dotazníky pri poslednej gynekologickej prehliadke pred pôrodom, na 4.–6. deň po pôrode a po šestonedelí. Výsledky: Priemerné skóre v Zungovej sebaposudzovacej škále pre depresiu nedosiahlo hodnoty svedčiace o depresívnej poruche. Hodnoty zodpovedajúce depresii sa vyskytli v obdobiach po pôrode a po šestonedelí častejšie zhodne o 8 %. Rozdiely sa nezistili ani pri porovnaní priemerných skóre získaných na vizuálnej analógovej škále hodnotiacej náladu, aj keď prítomnosť depresívnych príznakov sa...
Psychiatr. praxi. 2013;14(1):30-33
Agitovanost je velmi častým behaviorálním projevem demence. Ve farmakoterapii se užívají antipsychotika, která jsou ale spojena s významným rizikem nežádoucích účinků. Teoretické předpoklady i klinické zkušenosti ukazují dobrý efekt selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu v této indikaci. Na gerontopsychiatrickém oddělení psychiatrické léčebny jsme sledovali účinnost a snášenlivost kapkové formy escitalopramu (Cipralex 20 mg/ml por gtt sol) u 38 pacientů s demencí hospitalizovaných pro agitovanost i jiné poruchy chování. Překvapil nás rychlý nástup účinku (od 3. dne užívání), výborná tolerance a efekt léku (významné zlepšení...
Psychiatr. praxi. 2013;14(1):34-36
Psychosomatická klinika, Praha Asociace pomáhající lidem s autismem APLA, Praha Arkáda – sociálně psychologické centrum, Písek Článek představuje kazuistiku depresivní klientky, která byla léčena pomocí kognitivně behaviorálního přístupu v psychoterapii (KBT). Petru vychovával nepodporující otec a emočně labilní matka. Hypotézou bylo, že emočně chladnější a na „efektivitu“ zaměřená výchova vytvořila u Petry niterné přesvědčení „nejsem dost dobrá“, které se aktivovalo v období, kdy byla klientka svou matkou značně ignorována. Během terapeutického procesu byly aplikovány především metody plánovaného a postupného...
Psychiatr. praxi. 2013;14(1):37-38
Klinická praxe s sebou často nese potřebu podávat SSRI i v průběhu gravidity i laktace. Dle aktuálních informací převyšuje benefit léčby duševní nemoci pomocí SSRI potenciální rizika pro graviditu a kojence, je však nutný individuální přístup a vážení poměru benefit/risk.
Psychiatr. praxi. 2013;14(1):40-44
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen ZoZS), je účinný k 1. 4. 2012, kdy nahradil zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. V článku jsou z tohoto zákona vybrány zejména informace nové (neobsažené v předchozím zákoně) a aktuálně potřebné v ambulantní psychiatrické praxi. Jde o nová práva a povinnosti pacientů, ale zejm. povinnosti poskytovatele (např. informovat podrobně pacienty o zdravotním stavu), ale i práva poskytovatele (např. odmítnout pacienta a ukončit péči o něj). Zmíněny jsou kontraverze ohledně souhlasu nezletilého a nesvéprávného, povinné mlčenlivosti, negativního reverzu, novinky...
Psychiatr. praxi. 2013;14(1):22-25
Krátký přehledný článek je věnovaný novým klinickým poznatkům o escitalopramu. Studie publikované v období posledních dvou let se věnovaly poolovaným analýzám srovnávajícím escitalopram s novými antidepresivy (agomelatin a SNRI), účinnosti a bezpečnosti escitalopramu u seniorů a somaticky nemocných (karcinom prsu, akutní koronární syndrom, astma bronchiale, vazomotorické příznaky v menopauze). U nemocných s panickou poruchou byl potvrzen pozitivní vliv escitalopramu na objem šedé hmoty mozku. Aplikaci escitalopramu je nově možné usnadnit také pomocí tablet rozpustných (dispergovatelných) v ústech.
Psychiatr. praxi. 2013;14(1):45-46
Autoři seznamují s životopisem prvního docenta psychiatrie v rakouské monarchii doc. MUDr. Josefa Bohumíra Riedela.