Psychiatr. praxi. 2014;15(1):3
Psychiatr. praxi. 2014;15(1):6-8
K nejčastějším důvodům hospitalizace nemocných se schizofrenií patří nepochybně relaps a farmakorezistence. K relapsu vede hlavně nonadherence, kterou lze řešit z větší míry depotními antipsychotiky. Z latým standardem v léčbě farmakorezistentních nemocných je klozapin. Přesto je v klinické praxi klozapin nasazován pozdě a předchází mu často polyfarmacie. V případě nedostatečné reakce na klozapin se nabízí několik možností včetně kombinace klozapinu s dalšími antipsychotiky a augmentace. Kontrolovaných studií, které by prokazovaly účinnost tohoto postupu, je málo a výsledky nejsou zcela konzistentní. Proto bychom měli vyloučit pseudorezistenci...
Psychiatr. praxi. 2014;15(1):9-14
Poruchy spánku tvoří velmi nesourodou skupinu onemocnění. V psychiatrické ordinaci se setkáváme nejčastěji s primární a sekundární nespavostí, kde nespavost je jeden z příznaků jiného nemocnění. V léčbě chronické nespavosti můžeme použít některá tricyklická antidepresiva, trazodon, mirtazapin a melatonin. Léky mají v léčbě primární nespavosti většinou pomocný význam. Nejefektivnější je ovlivnit chování, které se váže ke spánku, pomocí psychoterapie. V současné době se považuje za nejpropracovanější a nejefektivnější kognitivně behaviorální terapie.
Psychiatr. praxi. 2014;15(1):15-18
Mírná kognitivní porucha je heterogenní klinická jednotka, při které dochází k subjektivní, ale i k objektivní poruše alespoň jedné z kognitivních funkcí. Jedná se o zřetelně patologický stav, který již není normou, ale ještě není vlastní demencí. Článek přináší základní přehled historického vývoje chápání poruch paměti ve stáří, základní diagnostická kritéria pro mírnou kognitivní poruchu, diferenciálně diagnostickou rozvahu i nárys terapeutických možností mírné kognitivní poruchy.
Psychiatr. praxi. 2014;15(1):19-22
Elektrokonvulzivní terapie je komplexní léčebnou metodou, která je i přes všechny pokroky ve farmakoterapii stále nejúčinnější a nejrychlejší léčebnou metodou řady psychiatrických onemocnění. Předložený přehledový článek shrnuje změny, kterými tato terapie prošla v minulých dekádách, a aktuální poznatky o její účinnosti, indikacích, kontraindikacích a nežádoucích účincích.
Psychiatr. praxi. 2014;15(1):23-24
Popsán případ 57letého lékaře, obviněného z pohlavního zneužívání dětí obou pohlaví. Soudně znalecké posudky se v daném případě lišily zásadním způsobem. Neobvyklá povaha deliktu a jeho ojedinělost v dosavadním životě pachatele, stejně jako jeho závažný somatický stav vedly k závěru, že se v daném případě jednalo o přechodnou globální amnézii, a že tedy delikt nebyl motivován sexuálně.
Psychiatr. praxi. 2014;15(1):25-28
zda naše léčba je v souladu s terapeutickými vodítky a zda nedochází k rizikovým kombinacím psychiatrických léků. V den censu bylo na našem pracovišti hospitalizováno 55 pacientů (26 mužů a 29 žen) s věkovým průměrem 52,5 let. Nemocní v průměru užívali 2,1 psychofarmaka na osobu. Nejpočetněji byli zastoupeni pacienti s poruchami nálady a neurotickými a úzkostnými poruchami. Nejčastěji byla ordinována antidepresiva (36 pacientů), z nich pak preparáty duální a SSRI. Z antipsychotik představovaly preparáty druhé generace 91 %, zejména byl ordinován quetiapin a olanzapin. Benzodiazepinová anxiolytika dostávalo 42 % nemocných, hospitalizovaných...
Psychiatr. praxi. 2014;15(1):39-40
Depresivní pseudodemence je kognitivní deficit, vzniklý na podkladě depresivity (tzv. nepravá demence). Je závažnou komplikací depresivní poruchy, jejíž hlavní nebezpečí tkví v nesprávné diagnóze a tedy následně v chybné terapii, což samozřejmě vede k nežádoucí prolongaci onemocnění, popřípadě farmakorezistenci. Bývají přítomny znaky kognitivního deficitu a symptomy typické pro depresivitu. V práci je uveden základní přehled diferenciální diagnózy DPD a možnosti její léčby.
Psychiatr. praxi. 2014;15(1):41-45
Článek shrnuje pro psychiatry základy procesu posuzování duševního stavu v trestním řízení v ČR. Pomocí trestního řádu a nového trestního zákoníku definuje a vysvětluje základní pojmy: nepříčetnost, duševní porucha, podjatost, odborné zaměření, revizní posudek, ústavní posudek, pozorování duševního stavu v ústavu, ochranné léčení, zabezpečovací detence aj. Popisuje odlišnosti posuzování dětí, mladistvých, svědků a poškozených. Článek pojednává o procesních aspektech přibírání znalců z odvětví psychiatrie, formulaci otázek, hodnocení ne/příčetnosti, navrhování ochranných opatření, posuzování věrohodnosti, závažnosti újmy na zdraví aj. Popisuje...
Psychiatr. praxi. 2014;15(1):31-34
Autoři konstatují, že rodinná terapie je stále samozřejmější součástí léčby poruch příjmu potravy. Setkávají se však s tím, že za rodinnou terapii bývá někdy pokládáno pouhé setkání s rodinou, nebo její instruktáž ohledně kontroly jídla u dospívajícího jedince, který vzdoruje léčbě. Spolupráce s rodinou může být různě intenzivní, od pouhého seznámení a předání informací o nemocném členu, přes specifické úkoly až po skutečnou rodinnou terapii, která míří na podstatu problému poruchy příjmu potravy. Tu autoři vidí především ve stagnujícím separačním procesu. Pro jeho obnovení je podle nich mimořádně důležitá spolupráce s celou trojicí matka –...
Psychiatr. praxi. 2014;15(1):35-38
Článek shrnuje základní principy rogersovské psychoterapie s důrazem na odlišnosti vůči jiným psychoterapeutickým školám a na předsudky, které kolem tohoto směru kolují. Dále se zaměřuje na možnost psychoterapeutické práce s pacienty se závažným duševním onemocněním prostřednictvím metody vycházející z rogersovské filosofie – tzv. preterapie. V poslední části jsou uvedeny 2 kazuistiky s ukázkami terapeutických interview jako ilustrace tohoto přístupu v praxi.