Jahodové blues

Jana Kučerová

Psychiatr. praxi. 2015;16(2)  

Duševní poruchy - epigenetické mechanizmy jejich vzniku a farmakologické léčby

Mental disorders - epigenetic mechanisms in their etiology and pharmacotherapy

prof.MUDr.Ladislav Hosák, Ph.D., RNDr.Aleš Kovařík, CSc., MUDr.Bc.Libor Ustohal, Ph.D., doc.MUDr.Klára Látalová, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2015;16(2):45-48  

Koncem druhého tisíciletí byl poprvé přečten lidský genom. Výsledkem tohoto vědeckého úspěchu však bylo více otázek než odpovědí. Řada z nejasností se váže k mechanizmům regulace činnosti DNA, tj. k epigenetice, zejména v oblasti nekódující DNA. U člověka jsou významné čtyři druhy epigenetických mechanizmů – metylace DNA, chemické modifikace histonů, činnost nekódující RNA a ATP dependentní remodelace chromatinu. Bylo prokázáno, že epigenetické mechanizmy souvisejí jak s etiopatogenezí řady duševních poruch, tak jejich léčbou současnými psychofarmaky. Jedná se o antipsychotika, antidepresiva i stabilizátory nálady. Epigenetické výzkumy...

Společné rozhodování o léčbě

Shared decision making

prof.MUDr.Eva Češková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2015;16(2):49-50  

Spolurozhodování (shared decision making, SDM) je strategie, která zahrnuje pacienta do rozhodování o jeho léčbě. V oblasti somatické medicíny je spolurozhodování o léčbě zkoumáno a více či méně aplikováno již delší dobu. Její užití v psychiatrii je v počátcích a očekává se od ní zlepšení adherence k léčbě a prognózy. Nejvíce prací z této oblasti pochází od německých autorů, kteří prokázali její uskutečnitelnost a potenciální výhody jak v akutní, tak dlouhodobé léčbě poruch schizofrenního okruhu. SDM také představuje jeden z důležitých aspektů individualizovaného přístupu k pacientovi.

Lékové interakce v psychiatrii - teorie a praxe

Drug interactions in psychiatry in theory and in practice

MUDr.Michal Prokeš, PharmDr.Josef Suchopár

Psychiatr. praxi. 2015;16(2):51-55  

Lékové interakce jsou jedním z důležitých lékových problémů v moderní medicíně. V tomto přehledovém článku popisujeme lékové interakce antipsychotik a antidepresiv a přikládáme doporučení, jak přistupovat k lékovým interakcím v běžné lékařské praxi. Mnoho lékových interakcí v psychiatrii je způsobeno farmakokinetickým působením mezi interagujícími léky, kdy jejich plazmatické koncentrace jsou změněny inhibicí nebo indukcí izoenzymů cytochromu P 450, zejména CYP2D6 a CYP3A4, a glykoproteinu P. Předepisující lékaři by měli zvažovat rizika a přínosy kombinované terapie u individuálních pacientů a přijímat opatření, aby minimalizovali nežádoucí...

Nežádoucí účinky antipsychotické léčby

Adverse effects of antipsychotic treatment

prof.RNDr.Ludmila Kameníková, DrSc., Mgr.Jan Pomykacz, prof.Dr.Hassan Farghali, DrSc.

Psychiatr. praxi. 2015;16(2):56-59  

Závažným problémem dlouhodobé terapie antipsychotickými látkami bývá výskyt mnohočetných nežádoucích účinků. Z výčtu jednotlivých nežádoucích účinků plyne velká zodpovědnost lékařů psychiatrů za správný výběr antipsychotické látky dle celkového posouzení fyzického a duševního stavu pacienta při zvážení benefitu/rizika dané farmakoterapie.

Pacient s generalizovanou úzkostí a jeho závislost na zolpidemu - léčba pregabalinem a motivačními rozhovory

Patient with generalized anxiety disorder and dependence on zolpidem - treatment with pregabaline

MUDr.Vladimír Kmoch

Psychiatr. praxi. 2015;16(2):60-63  

Je prezentována kazuistika pacienta se závislostí na zolpidemu a abúzem alkoholu, kterému k abstinenci pomohla léčba duální diagnózy – generalizované úzkostné poruchy pregabalinem a motivačními rozhovory v kombinaci s autogenním tréningem.

Krizová intervence po znásilnění

Crisis itervention after rape

doc.PhDr.Ludmila Čírtková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2015;16(2):67-70  

Článek informuje o zásadách krizové intervence u znásilněných osob. Autorka popisuje varietu následků znásilnění. Krizová intervence musí vycházet z individuální situace a potřeb oběti. Autorka zdůrazňuje zejména zásady posilování oběti a stimulování dobrých copingových strategií.

Neurosyfilis

Neurosyphilis

MUDr.Michal Vodička

Psychiatr. praxi. 2015;16(2):64-66  

Neurosyfilis je závažná forma syfilitické infekce, která se může vyskytnout ve všech stadiích onemocnění. Klinicky se nemusí projevovat vůbec, ale může rovněž způsobit závažná postižení mozku ve formě meningitidy, rozmanitých duševních projevů či pozdních neurologických projevů.