Biohackeři mění genetiku

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Psychiatr. praxi 2018; 19(1): 3  

Farmakoterapie Alzheimerovy demence a přidružených neuropsychiatrických symptomů – 1. část

Pharmacotherapy of Alzheimer disease and neuropsychiatric symptoms of dementia

PharmDr. Iva Prokopová, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2018; 19(1): 7-10 | DOI: 10.36290/psy.2018.002  

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence. Pro účelnou léčbu je třeba včasná a přesná diagnostika. K symptomatické terapii jsou využívány inhibitory acetylcholinesterázy, v pozdějších fázích také memantin. Součástí demence bývají neuropsychiatrické symptomy, jsou častou příčinou institucionalizace a stresu pacienta i pečovatelů. Snažíme se zjistit a odstranit jejich příčinu, v léčbě preferujeme nefarmakologický přístup. Při neúčinnosti režimových opatření lze volit vybraná antidepresiva, antipsychotika, anxiolytika, případně další látky. Následující přehled pojednává o rozdílech v účinnosti a bezpečnosti mezi jednotlivými látkami a upozorňuje...

Deprese a suicidální jednání v dětství a adolescenci

Depression and suicidal behavior in childhood and adolescence

MUDr. Jiří Koutek, Ph.D., doc. PhDr. Jana Kocourková

Psychiatr. praxi 2018; 19(1): 12-15 | DOI: 10.36290/psy.2018.003  

Suicidální jednání v dětství a adolescenci je často vázáno na depresivní prožívání, ať již v rámce depresivní fáze nebo dalších psychiatrickýchonemocnění. Dokonané suicidium v dětství je vzácné, určitý vzestup nastává v adolescentním vývojovém období, kekterému patří zejména suicidální pokus. Při vyhodnocení hloubky deprese a suicidálního rizika musíme brát v úvahu vývojové hledisko.Významným rizikovým faktorem pro suicidální jednání je sebepoškozování. Problematika je ilustrována kazuistickými ukázkami.

Terapeutické přístupy v léčbě farmakorezistentní schizofrenie

Therapeutic approaches in drug-resistant treatment schizophrenia

prof. MUDr. Klára Látalová, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2018; 19(1): 17-21 | DOI: 10.36290/psy.2018.004  

Schizofrenie je pro mnoho pacientů celoživotní duševní porucha s významnými důsledky na většinu funkčních oblastí. Navzdory adekvátní léčbě antipsychotiky trpí jedna pětina až jedna třetina pacientů přetrvávajícími psychotickými příznaky, a jsou proto označováni jako farmakorezistentní (TRS). Jediným lékem s prokázanou účinností u TRS pacientů je klozapin. Zároveň však klozapin není účinný u 40 % až 70 % TRS pacientů, může vyvolávat potenciálně život ohrožující vedlejší účinky a jeho podávání je spojeno s nutností provádět laboratorní sledování. Proto se v léčbě TRS pacientů, kteří jsou navíc rezistentní i na klozapin, objevila řada farmakologických...

Máme důkazy pro účinnost vysokých dávek olanzapinu?

Is there an evidence for the efficacy of high-dose olanzapine?

MUDr. Martin Hýža

Psychiatr. praxi 2018; 19(1): 22-23 | DOI: 10.36290/psy.2018.005  

Ve snaze o prolomení rezistence u pacientů se schizofrenií je jednou z možností překročení maximální doporučené denní dávkyolanzapinu. Tento postup se může opřít o doporučení expertů, ale i několik randomizovaných, dvojitě zaslepených studií, kterésrovnávaly efekt vysokých dávek (25–45 mg/d) s běžnými dávkami klozapinu a nalezly stejnou účinnost. Vyšší dávky jeví obecnědobrou snášenlivost, s výjimkou častého nárůstu hmotnosti. Při titraci vyšších dávek je doporučen monitoring plazmatickýchhladin a sledování klinických příznaků toxicity.

Spolupráce algeziologa a ambulantního psychiatra v péči o závislého pacienta

Collaboration between a pain specialist and outpatient psychiatrist in the care of a patient with addiction

MUDr. Josef Trnka

Psychiatr. praxi 2018; 19(1): 24-27 | DOI: 10.36290/psy.2018.006  

Již od starověku mají opioidy v léčbě bolesti nezastupitelnou roli. Jejich komplexní účinek pokrývá celou řadu symptomů doprovázejících bolestivé stavy. Potenciál ke vzniku závislosti mají jak pacienti s akutní, tak chronickou bolestí, zejména nenádorovou. Podle standardů léčby bolesti je indikací k podání opioidů nikoliv etiologie bolesti, ale její intenzita. Závislost na lécích proti bolesti na bázi opioidů je relativně častá, ale především velmi obávaná komplikace u pacientů léčených pro chronickou nenádorovou bolest (CHNNB). Představuje vysokou zátěž pro pacienta, zdravotní systém i pro celou společnost. Dlouhodobá expozice opioidům vede k procesům...

Efekt pregabalinu v léčbě generalizované úzkostné poruchy s komorbidní depresí u geriatrické pacientky

The effect of pregabalin in treatment of generalized anxiety disorder with comorbid depression in geriatric patient.

MUDr. Lenka Šebelová, MUDr. Antonín Šebela

Psychiatr. praxi 2018; 19(1): 29-30 | DOI: 10.36290/psy.2018.007  

Prevalence úzkostných poruch je v geriatrické populaci vysoká. Generalizovaná úzkostná porucha je jednou z nejčastějšíchúzkostných poruch a je často doprovázena komorbidním psychiatrickým onemocněním. V kazuistice je popsána léčba gerontopsychiatricképacientky s generalizovanou úzkostnou poruchou, komorbidní depresí a abúzem alprazolamu. Klinickézlepšení stavu pacientky bylo dosaženo kombinací pregabalinu s klomipraminem.

Příznivý vliv antidepresiva vortioxetinu na sexuální dysfunkce

Positive influence of the vortioxetine in patients with sexual dysfunction

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.

Psychiatr. praxi 2018; 19(1): 32-34 | DOI: 10.36290/psy.2018.008  

Článek přináší kazuistiku 65letého depresivního pacienta, u něhož nahrazení antidepresiva paroxetinu, který efektivně redukovaldepresi, avšak způsobil u pacienta sexuální dysfunkce, multimodálně účinným antidepresivem vortioxetinem vedlo k výraznémuzlepšení sexuálních funkcí, a to zejména ke zvýšení sexuální apetence a redukci tíživého pocitu sexuální insuficience.Kazuistika jistě neznamená univerzální recept na terapii sexuálních poruch u depresivních pacientů, ukazuje však na možnýpozitivní vliv uvedeného antidepresiva na sexuální funkce některých pacientů a jistě i pacientek.

Faktitivní porucha

Factitious disorder

MUDr. Birgita Slováčková, Ph.D., Mgr. Rastislav Žirko, doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2018; 19(1): 35-38 | DOI: 10.36290/psy.2018.010  

U faktitivní poruchy pacient předstírá příznaky, agravuje nebo se sebepoškozuje. Na rozdíl od simulace to nedělá z vědomězištných důvodů. Primárním cílem je získat lékařskou péči a zájem druhých. Autoři ve svém sdělení popisují případ mladé ženys projevy závažné faktitivní poruchy. Poukazují na složitost přesnější diagnostiky u nemocných s rozmanitými či závažnýmisomatickými příznaky, které nejsou dostatečně vysvětlitelné současnými medicínskými postupy.

prof. MUDr. Jaroslav Bouček, CSc.

Psychiatr. praxi 2018; 19(1): 34