Obrazovky v dětském věku: vliv na spánek, učení a pozornost.
Zásady pro zdravé způsoby užívání

Screens in Childhood: effects on sleep, learning and attention. Principles for healthy uses

Mgr. Michaela Slussareff, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2019; 20(2e)  

Článek se věnuje nejdůležitějším tématům v rámci otázky zdravého přístupu dětí k technologiím: 1. problematika modrého světla a jeho dopaduna dětský spánek, 2. používání obrazovek pro urychlení kognitivního vývoje a 3. rané vystavování obrazovkám a pozdější rozvoj ADD/ADHD.S ohledem na kritické milníky kognitivního vývoje diskutujeme nejvíce rizikovou skupinu, tedy děti ve věku 0 až 6 let. Text shrnuje hlavní poznatkyz aktuálního zahraničního a tuzemského výzkumu, přiložen je i přehled zdravých zásad používání technologií u batolat a předškoláků.

Rekurentní izolovaná spánková obrna

Recurrent isolated sleep paralysis

MUDr. Jitka Bušková, Ph.D., Mgr. Monika Kliková

Psychiatr. praxi 2019; 20(2e)  

Izolovaná spánková obrna se vyskytuje až u 7,6 % obecné populace, což jí řadí k častým spánkovým obtížím. Jako rekurentní izolovanou spánkovou obrnu (RISP) označujeme REM (rapid eye movement) vázanou parasomnii, která se opakovaně objevuje během přechodu spánku a bdění, tj. v průběhu usínání nebo probouzení. Jedná se o přechodnou ztrátu řeči a volní hybnosti postihující končetinové a trupové svalstvo, která bývá zejména zpočátku provázena intenzivním strachem. Tento tíživý prožitek může být umocněn současně přítomnými děsivými snovými představami, tzv. hypnagogickými/hypnopompickými halucinacemi. Patofyziologickým podkladem spánkové obrny je přetrvávání...

Antiparkinsonika, psychické poruchy u pacientů s Parkinsonovou nemocí a lékové interakce

Antiparkinsonian drugs, mental disorders in patients with Parkinson’s disease and drug-drug interactions

Michal Prokeš, Josef Suchopár

Psychiatr. praxi 2019; 20(2e)  

Pacienti s Parkinsonovou nemocí (PN), která je častou neurodegenerativní poruchou, trpí nejen poruchami hybnosti, ale též duševními poruchami,včetně poruch chování a psychózou. Tyto poruchy jsou těsně spojeny s dopaminergní léčbou PN. I když příznaky těchto poruch jsouznámy, řada pacientů pravděpodobně není včas diagnostikována. Dalším problémem jsou lékové interakce, neboť pacienti s PN jsou léčenipro přidružená onemocnění obvykle jinými lékaři, kteří si nemusejí být vždy vědomi lékových interakcí antiparkinsonik nebo antipsychotiks jinými běžně předepisovanými léky. Tento článek seznamuje lékařskou veřejnost s těmito problémy...

E-verze 2/19

Psychiatr. praxi 2019; 20(2e)