Proč přibývá stresu?

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):139  

Nemám v této chvíli na mysli poslední dva roky, ale poslední dvě dekády, kdy už v roce 2010 byl stres na prvním místě, pokud jde o příčiny nemocí. Ujasněme si, co je vlastně stres. Brusel nám doporučuje rozeznávat stres organizační, což je situace označovaná českým slovem „bordel“, které označuje stav pořádku, nikoliv ten dům s nevěstami. Toho přibývá v přímé úměře k nárůstu státních úředníků, zákonů a vyhlášek, které se někdy navzájem popírají. Ten neustále narůstá, protože ministerstvo, ČLK, ani vědecké společnosti neudělaly nic pro snížení administrativy, ale naopak na její hromadu přihazují další objemy...

Některé méně časté nežádoucí účinky antipsychotik

Some of the less frequent side effects of antipsychotics

MUDr. Michaela Mayerová, Ph.D., prof. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):144-149 | DOI: 10.36290/psy.2022.029  

Článek shrnuje některé nežádoucí účinky při léčbě antipsychotiky, které nejsou v praxi časté, ačkoliv jde o léčbu běžně užívanými antipsychotiky. Výběr z literatury je doplněn kazuistikami pacientů z naší praxe. Zaměřili jsem se na trombózy a anticholinergní deliria a doplnili ostatními. Příčiny a okolnosti rozvoje vedlejších účinků jsou doplněny klinickým managementem těchto situací.

Poruchy spánku u afektivních poruch

Sleep disorders in affective disorders

doc. MUDr. Dana Končelíková, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):150-152 | DOI: 10.36290/psy.2022.030  

Poruchy spánku jako symptom mohou doprovázet celou řadu různých stavů, ať už se jedná o duševní nebo tělesné. Neznamenají vždy nemoc a v určité životní fázi se s ní potýkal snad každý člověk. Narušení spánku a to jak ve smyslu zkrácení, prodloužení nebo změny kvality je častým příznakem poruch nálady. Vzájemné souvislosti nahrává i fakt, že chronobiologická léčba vede ke změnám nálady. Nespavost je také považována za významný rizikový faktor rozvoje nebo rekurence deprese, stejně tak je zkoumána jako prediktor odpovědi na léčbu. Následující článek přináší krátký přehled o problematice poruch spánku u vybraných afektivních poruch.

Smíšená úzkostná a depresivní porucha: přehled literatury

Mixed anxiety and depressive disorder: a review of the literature

MUDr. Eliška Bartečková, Ph.D., MUDr. Jana Hořínková, Ph.D., MUDr. Pavel Křenek

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):153-159 | DOI: 10.36290/psy.2022.033  

Smíšená úzkostná a depresivní porucha je diagnóza v 10. i 11. edici Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN), kterou lze stanovit pokud se u pacienta současně vyskytuje úzkostná a depresivní symptomatologie, která působí významné potíže, ale není vyjádřena v takové tíži, aby bylo možno stanovit jinou úzkostnou nebo afektivní poruchu. Někdy je existence této poruchy zpochybňována pro nízkou tíži příznaků, obtížné ohraničení od podobných stavů a nízkou diagnostickou spolehlivost. Například v poslední, páté, edici Diagnostického a statistického manuálu se nevyskytuje. V kontextu MKN se ale jedná o jednu z nejčastějších psychiatrických diagnóz zejména v primární...

Psychogenní neepileptické záchvaty

Psychogenic nonepileptic seizures

MUDr. Ondřej Strýček, Ph.D., prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):161-166  

Psychogenní neepileptické záchvaty (psychogenic nonepileptic seizures - PNES) jsou, po poruchách hybnosti, druhou nejčastější funkční neurologickou poruchou. Jsou to paroxysmální patologické behaviorální projevy či prožitky, které svým klinickým obrazem připomínají epileptické záchvaty či synkopu. Nemají však stejnou patofyziologickou příčinu (tj. elektrofyziologický korelát typický pro epileptické záchvaty či hypoperfuzi mozku jako u synkopy). Přestože se jedná o funkční neurologickou poruchu s charakteristickými rysy, je její diagnostika často velmi obtížná. Od prvního záchvatu ke stanovení správné diagnózy uplyne většinou několik let, během kterých...

Pravidelný monitoring kognitivních funkcí při roztroušené skleróze

Regular monitoring of cognitive functions in multiple sclerosis

Mgr. Jiří Motýl, Ph.D., doc. MUDr. Tomáš Uher, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):167-171  

Prevalence kognitivního deficitu u roztroušené sklerózy (RS) je udávána mezi 35 a 65 %. Kognitivní deficit většinově nabývá mírného rázu. U RS bývají nejčastěji zasaženy kognitivní domény rychlosti zpracování informací a epizodické paměti. Pravidelný monitoring kognitivních funkcí při onemocnění RS nám poskytuje významné údaje o aktivitě onemocnění, které můžeme zohlednit při péči a léčbě, a to ještě před tím, než se u osoby s RS plně projeví porucha kognitivních funkcí. Pro monitoraci onemocnění jsou doporučovány neuropsychologické baterie BICAMS, MACFIMS nebo test SDMT. K hodnocení významné změny v kognitivním výkonu lze využít postupy indexu spolehlivé...

Demence s Lewyho tělísky jako podklad psychotické poruchy se začátkem ve vyšším věku - kazuistika s klinicko­‑patologickou korelací

Dementia with Lewy bodies as a morphological substrate of new­‑onset psychosis in later life - a case report with clinicopathological correlation

MUDr. Vanda Franková, prof. MUDr. Radoslav Matěj, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):179-181 | DOI: 10.36290/psy.2022.032  

Je prezentovaná kazuistika ženy, u které se v 71 letech objevily zrakové halucinace. Ambulantní psychiatr diagnostikoval organickou halucinózu a bez dalšího pátrání po příčině nasadil antipsychotikum. Stav pacientky se zhoršoval, objevila se deliria, progredovaly psychotické příznaky a poruchy chování, rozvinula se demence, imobilita. Pacientka zemřela dvacet měsíců od prvních klinických příznaků. Neuropatologické vyšetření diagnostikovalo komplexní kombinované postižení mozku s dominujícím obrazem demence s Lewyho tělísky.

Nedobrovolná léčba závislosti ve výkonu trestu

Case report: Involuntary addiction treatment in prison

PhDr. Monika Kovalčíková

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):182-185 | DOI: 10.36290/psy.2022.034  

Kazustika popisuje případ nedobrovolné léčby u nemotivovaného 37letého pacienta s diagnózou závislosti na alkoholu, kterému byla soudem nařízena ústavní ochranná léčba protialkoholní, která měla probíhat ve výkonu trestu odnětí svobody. Pacient zahájil ústavní ochrannou léčbu ve specializovaném oddíle věznice. I přes veškerou snahu multidisciplinárního týmu pacient léčbu nedokončil. Soud po mnoha měsících ochrannou léčbu zrušil pro neúčelnost. Pacient na sobě nechtěl pracovat, zcela popíral diagnostikovanou závislost na alkoholu, odmítal se zapojovat do terapeutického programu, léčbu bojkotoval a dopouštěl se násilí a nátlaku na spolupacienty. Cílem...

Deprese a její vliv na sexuální zdraví

Depression and sexual health

prof. MUDr. Alexandra Žourková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):192-194 | DOI: 10.36290/psy.2022.036  

Depresivní onemocnění má výrazně negativní vliv na sexuální funkci. Léčba by měla zahrnovat dopaminergní antidepresiva, opamin má zásadní vliv na libido.

Účinnost/bezpečnost olanzapinu v tabletách dispergovatelných v ústech

Efficacy/safety of olanzapine orodispersible tablets

MUDr. Jonáš Boček

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):187-190 | DOI: 10.36290/psy.2022.035  

Olanzapin je lék ze skupiny antipsychotik. Mezi jeho indikace patří psychotické onemocnění a manické fáze při bipolární afektivní poruše u dospělých pacientů. Jeho působení je multireceptorové, z čehož plynou jeho účinky nejen na pozitivní symptomatologii psychotických onemocnění. Dispergovatelná forma olanzapinu je bioekvivalentní ke klasické tabletové formě. Účinnost a bezpečnost této lékové varianty staví dispergovatelnou formu jako vhodnou alternativu u různých psychiatrických stavů.

Léčba na specializovaném psychosomatickém pracovišti

Treatment at the specialized psychosomatic department

MUDr. Jaromír Kabát, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):174-178 | DOI: 10.36290/psy.2022.031  

Psychosomatická medicína pracuje na teoretické i praktické úrovni se všemi poruchami, na jejichž rozvoji či udržování se významně podílejí psychické a sociální vlivy. Nepatří k ní ty teoretické přístupy, které popírají možnost vlivu psychiky na vznik a rozvoj chorob, na druhé straně ani koncepty, které somatické stránce nemoci nevěnují žádnou pozornost. To vymezuje hranice psychosomatické medicíny, vědecky založené a budované odbornosti, kterou se zabývá Psychosomatická klinika v Praze. V článku představujeme koncepci, hlavní principy a nástroje léčby našich pacientů. Stručně seznámíme i s výsledky výzkumu účinnosti psychosomatické terapie.

Kariprazin - cesta k funkční remisi

MUDr. Jozef Višňovský

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):195-198  

Na základě přednášek prof. MUDr. Pavla Mohra, Ph.D., MUDr. Jana Čermáka a MUDr. Miloslava Kopečka, Ph.D.Na XIV. sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP v Mikulově se uskutečnilo sympozium, které shrnulo problematiku negativních symptomů schizofrenie (SCH), přehled jednotlivých fází tohoto onemocnění a možnosti léčby s názvem "Kariprazin - cesta k funkční remisi." Úvodního slova se ujal profesor P. Mohr, který se ve svém příspěvku věnoval negativním příznakům, jejich významu v klinické praxi, ale také možnostem jejich pozorování a hodnocení.