Cíl: Cílem této studie bylo zjistit efektivitu šestitýdenního terapeutického programu, který kombinuje prvky schématerapie a kognitivně-behaviorální terapie (KBT), pro pacienty s hraniční poruchou osobnosti (HPO). Metoda: Studie zahrnovala 51 pacientů s diagnózou HPO, kteří absolvovali program mezi lednem a zářím 2024. Efektivita léčby byla hodnocena pomocí několika sebeposuzovacích metod: Borderline Symptom List 23 (BSL-23), Patient Health Questionnaire-9 (PHQ-9), Generalized Anxiety Disorder-7 (GAD-7) a Positive Self-Relation Scale (PSRS). Zacvičení psychologové administrovali na začátku a konci hospitalizace posuzovací stupnici Clinical Global Impression for Borderline Personality Disorder (CGI-BPD). Výsledky: Výsledky ukázaly statisticky významné zlepšení v oblasti příznaků HPO hodnocené psychologem (CGI-BPD: p < 0,05) i pacientem (BSL-23: p < 0,05), depresivních příznaků (PHQ-9: p < 0,001) a úzkostných symptomů (GAD-7: p < 0,05) i ke zvýšení pozitivního vztahu k sobě (PSRS; p < 0,001). Závěr: Výsledky této pilotní studie naznačují, že šestitýdenní program kombinující schematerapii a KBT je účinný při snižování hraničních, depresivních a úzkostných příznaků a zvyšování pozitivního vztahu k sobě. Program se jeví jako efektivní intervence pro pacienty s HPO, přičemž zjištění dlouhodobé účinnosti vyžaduje další výzkum.

Tato část textu je věnována zásadám dobrého přístupu k sebepoškozujícím se jedincům a možnostem jejich léčby (psychoterapie, farmakoterapie), tak jak jsou recentně doporučovány v dostupné odborné literatuře a jak se empiricky osvědčují v psychiatrické a psychoterapeutické práci. Důraz je kladen zejména na praktickou využitelnost předkládaných poznatků v běžné ambulantní psychiatrické praxi, zaměřuje se proto především na intervence či edukační zdroje, které můžeme v časově limitovaných podmínkách svým pacientům či jejich blízkým a rodinám přímo poskytnout či doporučit. Jako příklad uceleného konceptu přístupu k sebepoškozujícímu se pacientovi včetně práce s jeho blízkými osobami odkazuje na britské odborné standardy péče. Protože dosud v České republice nemáme k dispozici obdobné doporučené postupy, nabízí přehled některých aktuálních možností, inspiraci a pozvání k tvůrčímu přístupu v péči o pacienty, kteří se na nás obrací.

V psychiatrické praxi se poměrně často diagnostikuje u dospívajících dívek smíšená porucha chování a emocí. Představíme diferenciální diagnostiku poruch chování a emocí v pubertě u disharmonicky se vyvíjející pacientky a návrhy opatření (při posouzení osobnostních, sociálních a výchovných prekurzorů potíží).

Stimulancia jsou lékem volby v terapii hyperkinetické poruchy u dětí (ADHD). Opatrnost kolem jejich preskribce má v naší zemi srozumitelné příčiny – jak historické, tak medicínské. Cílem článku je rozptýlit tyto obavy a podpořit odvahu pedopsychiatrů v ambulantním užití metylfenidátu v léčbě ADHD.

Článek přináší základní informace o metodě koučování. Koučování se jako metoda vyvinula v 80. letech 20. století v době, kdy vznikaly nové psychoterapeutické směry na člověka a na řešení orientované. Nejprve se koučink uplatňoval ve sportu, později ve firmách jako součást manažerských dovedností. V 90. letech se začal koučink rozvíjet také v České republice. V současné době se využívá jako přístup ke klientům v sociálních službách, ve školách, ale i samostatně působící kouči na volnou živnost. Rozvíjí se oblast tzv. life koučinku, tedy zpracovaní osobních témat klientů prostřednictvím této metody. Koučink je rozhovor, ve kterém kouč pokládá otázky, které podnítí myšlení koučovaného tak, aby sám nacházel nejvhodnější odpovědi a řešení pro sebe samého. V článku se seznámíte se základními principy koučování a vybranými technikami. Nastíníme možnosti integrace koučink do práce odborníků při práci s lidmi s psychickými potížemi prostřednictvím kazuistik v rámci integrace koučinku do psychologické práce. Budeme se zabývat tím, jaké jsou výhody koučovací metody a možná rizika a omezení při práci s lidmi s duševním onemocněním. Seznámíme čtenáře s tím, kdo může být koučem v ČR a jaké výhody a rizika pro klienty s psychickými potížemi spolupráce s nimi může přinést. Článek by rád podnítil mezioborovou spolupráci, aby odborníci z oblasti koučování, psychoterapie a psychiatrie spolupracovali a vzájemně komunikovali ku prospěchu klientů.

Potíže spojené s emoční nestabilitou jsou v adolescenci časté a diagnostikování poruchy osobnosti už v tomto věku se stává běžnější. Jedná se o významnou skupinu pacientů, obzvlášť když uvážíme, že se tato porucha vyskytovala až u 76 % adolescentů, kteří vyhledali péči pro suicidální úvahy. Rodinné prostředí hraje roli při vzniku emočně nestabilní poruchy osobnosti a zároveň jsou blízcí těmito potížemi také významně zasaženi. Existuje několik terapeutických postupů, které byly adaptovány i pro emočně nestabilní adolescenty a vykazují efektivitu v jejich léčbě. Zapojení rodiny v léčbě je nezbytné. Tento článek se věnuje roli rodiny a možnostem zapojení rodinných příslušníků emočně nestabilních adolescentů v jejich léčbě

Tiky jsou jedním z nejčastějších dyskinetických projevů postihujících až 28 % dětí. Přesná příčina tikových obtíží není známa, kauzální léčba neexistuje. Hlavním těžištěm léčby výraznějších tiků byla doposud symptomatická farmakoterapie. Toto paradigma v posledních letech prošlo zásadní změnou a metodou první volby k léčbě tikových projevů se stala nefarmakologická metoda CBIT (Comprehensive Behavioral Intervention for Tics). CBIT je minimálně stejně účinná jako terapie léky, ale bez rizika nežádoucích vedlejších účinků. Její další výhodou je, že může být administrována on­‑line. Ačkoli v ČR není CBIT zatím příliš rozšířena, měla by být postupně zaváděna do širší klinické praxe.

Období během těhotenství a po porodu je časem výzev pro všechny rodiče a narušení duševního zdraví situaci značně komplikuje. Deprese patří mezi nejčastější psychické poruchy, které mohou ženu po porodu postihnout. Rozhodování o farmakoterapii duševních poruch v těhotenství a v době kojení bývá v klinické praxi zdrojem nejistoty. Znalosti o bezpečnosti antidepresiv při kojení se však dynamicky vyvíjejí a dle současných znalostí máme na výběr z více antidepresiv, jež jsou považována za slučitelné s kojením. Toto sdělení je doplněno i kazuistickou ukázkou.

Pandemie covidu-19 ovlivnila život většiny dětí a adolescentů po celém světě. Jedním ze základů protiepidemických opatření se stalo uzavření škol a Česká republika měla uzavřené školy nejdéle ze všech zemí EU. Zakázána byla také většina mimoškolních aktivit. Na nějakou dobu bylo omezeno cestování mezi okresy. Rodiče dětí často zůstali pracovat doma. To zapříčinilo sociální izolaci dětí a adolescentů. Již byla publikována celá řada klinických studií, která potvrdila zhoršení duševního zdraví mladistvých. Cílem článku je nejen poukázat na dopad pandemie na duševní zdraví, ale také poukázat na některé rizikové a protektivní faktory.

Dotazník Škála disociativních zážitků pro adolescenty (A-DES) je určený pro screening patologické disociace u dospívajících. Česká verze dotazníku má velmi dobré psychometrické vlastnosti, samotný dotazník ale nedostačuje ke stanovení či vyloučení diagnózy disociativní poruchy. Článek shrnuje výsledky české validizační studie a dává návod na praktické využití dotazníku v klinické praxi i při výzkumu. Autoři doporučují screening disociace u adolescentních pacien

Vztah mezi psychikou a imunitním systémem člověka je znám z klinické praxe - krátkodobý stres je funkční, fyziologickou reakcí, která stimuluje imunitní systém. Stejně tak krátkodobý zánět je přirozenou reakcí na zranění či infekci. Naopak chronický stres zhoršuje reakci nervového, endokrinního a imunitního systému a může vést k imunodeficienci. Přehledná práce shrnuje klinické zkušenosti internisty se zaměřením na klinickou výživu a intenzivní metabolickou péči u psychiatrických nemocných a vybrané dosavadní významné poznatky v oblasti duševního stavu a imunity.

Předkládáme přehledovou práci o duševním zdraví dětí a adolescentů v době pandemie covidu-19 a o tom, jaký vliv tato situace měla na poskytování pedopsychiatrické péče v pedopsychiatrických ambulancích a pedopsychiatrických lůžkových zařízeních. Vycházíme z vlastních zkušeností a zejména z výsledků ankety uskutečněné mezi dětskými a dorostovými psychiatry, členy Asociace dětské a dorostové psychiatrie, z. s., v květnu 2021. Srovnáno bylo období prvního lockdownu od počátku března 2020 do konce září 2020 a období druhého lockdownu od počátku října 2020 do konce dubna 2021. Sociální izolace u dětí a hlavně u adolescentů zvýšila duševní nemocnost v této věkové skupině a enormně tím narostla jak potřeba akutní péče v ambulancích, tak potřeba akutních hospitalizací na pedopsychiatrických lůžkách. Práce seznamuje s tím, jaká nejčastější psychická onemocnění tato doba přinesla. Ilustrováno pomocí kazuistik a grafů.

Strattera je nový preparát schválený od dubna 2007 pro léčbu dětí s ADHD v České republice. Dosavadní výsledky studií potvrzují, že atomoxetin (Strattera) je srovnatelně účinný s metylfenidátem (Ritalinem) v redukci symptomů u dětí s ADHD. Je známo, že ne všechny děti reagují příznivě na stimulancia a výskyt některých nežádoucích účinků nebo komorbidních poruch omezuje jejich užití. Atomoxetin byl účinný v redukci symptomů ADHD u pacientů s některými komorbidními diagnózami, jako jsou tikové poruchy, úzkostné poruchy, deprese, porucha opozičního vzdoru nebo enuréza. Strattera v dávce jednou nebo dvakrát denně umožňuje dětem vyhnout se stigmatizaci spojené s opakovaným užíváním Ritalinu ve škole. Protože není stimulans, není spojena s rizikem abúzu a drogové závislosti.

Neurostimulační metody mozku jsou oblastí psychiatrie, která se velmi rychle vyvíjí. Nejčastěji se dělí na invazivní a neinvazivní. V psychiatrii se zatím více uplatňuje druhá skupina. Náleží mezi ně transkraniální magnetická stimulace, transkraniální stimulace stejnosměrným proudem, ale také elektrokonvulzivní terapie. Zatímco elektrokonvulzivní terapie a transkraniální magnetická stimulace jsou využívány v klinické praxi, transkraniální stimulace stejnosměrným proudem je stále jen metodou experimentální. V článku jsou uvedeny a diskutovány vybrané novinky týkající se těchto metod publikované v odborné literatuře.

Porucha aktivity a pozornosti je nejčastěji se vyskytující neurovývojovou poruchou dětského věku. Klinický obraz se s věkem dítěte mění a pro stanovaní diagnózy je klíčová přítomnost jádrových příznaků, tj. poruchy pozornosti, hyperaktivity a impulzivity. Terapie onemocnění je multidisciplinární, s využitím režimových opatření, psychoterapie a farmakologických přístupů. S přihlédnutím k etiopatogenezi onemocnění, která je komplexní, se vyvíjí nové preparáty, výživové doplňky, ve snaze o zmírnění klinických projevů, která jsou navíc volně prodejná a nespadají pouze do preskripce dětského psychiatra. K tomuto trendu dochází v důsledku zjišťování změn lipidových profilů v nervovém systému u pacientů s poruchou aktivity a pozornosti, a dále i vzhledem k prokázanému nedostatku polynenasycených mastných kyselin u těchto pacientů ve stravě, což je pravděpodobně další možnou příčinnou souvislostí rozvoje onemocnění. V této práci prezentujeme výsledky multicentrického klinického pozorování dětí se symptomy poruchy aktivity a pozornosti na léčbě Concentrixem, doplňkem stravy vyvinutým pro podporu kognitivního vývoje a koncentrace, po dobu šesti měsíců. Během tří setkání administrovaných psychologem za pomoci standardizovaných testů byla hodnocena jeho účinnost a získaná data byla následně statisticky vyhodnocena.

Súvislosť medzi zložením črevnej mikrobioty a prejavmi v správaní je pre vedu relatívne novou a veľmi zaujímavou oblasťou výskumu. Nesie v sebe prísľub možného využitia modulácie mikrobioty za účelom redukcie problematických behaviorálnych prejavov ako súčasť komplexného prístupu k pacientom s duševnou poruchou. Tento článok má za cieľ stručne opísať aktuálny stav poznatkov v tejto oblasti, so zameraním sa na vybrané cesty komunikácie medzi črevom a mozgom spojené s tvorbou neuroaktívnych molekúl, a tiež opisuje vzťah vybraných duševných porúch k zastúpeniu baktérií v čreve.

Užití antipsychotik, zvláště atypických, se zvyšuje včetně jejich preskripce off label. Tyto trendy jsou významné hlavně u vulnerabilních skupin nemocných, tj. dětí, adolescentů a starší populace. Předběžné studie ukázaly významné rozdíly v počtu a profilu nežádoucích účinků mezi dětskou, dospělou a geriatrickou populací. Stanovení a monitorování nežádoucích účinků je zakotveno v našich aktualizovaných doporučených postupech a je cíleno na dospělou léčenou populaci. Monitorování nežádoucích účinků, hlavně metabolických, není však v běžné klinické praxi optimální, a pacienti jsou tak vystaveni zvýšenému riziku rozvoje kardiovaskulárního onemocnění.

Podávání antidepresiv (AD) i antipsychotik (AP) včetně jejich aplikace off label roste. Údaje o situaci v ČR nejsou přesně známy. Dle dostupné literatury zhruba 1/3 antidepresiv je indikována off label, u antipsychotik toto procento může být ještě vyšší. Nepochybně existuje řada důvodů, zahrnujících rozšiřující se indikace a možnost preskripce AD nepsychiatry. Nejčastější indikací off label AD je insomnie, AP psychologické a behaviorální příznaky u demencí. Důkazy pro jejich účinnost v uvedených off lalbel indikacích jsou v průměru malé. Obor, ve kterém je off label indikace velmi častá, je pedopsychiatrie. Zavedení elektronických receptů by mohlo umožnit získat relevantní data i u nás.

Poporodní období je u žen spojeno se zvýšeným rizikem rozvoje akutních psychiatrických stavů, které vyžadují intenzivní péči, vedou k dlouhodobé separaci matky od dítěte a narušují celý rodinný systém. Nejčastější příčinou relapsu schizofrenie i bipolární afektivní poruchy po porodu je vysazení medikace během těhotenství. Poporodní psychóza, která bývá prvním klinickým projevem bipolární afektivní poruchy, je onemocněním s nejasnou etiologií. Zdá se, že vztah laktace a poporodní psychózy není kauzální a preventivní farmakologická zástava laktace není indikovaná. Léčbu bipolární afektivní poruchy a schizofrenie se snažíme, pokud je to možné, upravit s přihlédnutím k plánovanému těhotenství a porodu. Důležitá je farmakologická profylaxe poporodní psychózy. Pokud to stav matky umožňuje, podporujeme vzhledem k benefitům pro matku i dítě její rozhodnutí kojit a volíme léky s relativně bezpečným profilem v laktaci. Dle aktuálních doporučení antipsychotiky slučitelnými s kojením jsou olanzapin a kvetiapin. Z antikonvulziv v indikaci thymoprofylaktik to jsou valproát, karbamazepin a lamotrigin. Lithium se dle současných doporučení v kojení nedoporučuje.

Rodinná terapie patří ke stále uznávanějším metodám při léčbě duševních onemocnění. Kazuistika popisuje psychoterapeutickou práci s pacientkou (11 let) se základním onemocněním obsedantně‑kompulzivní poruchou. Intervence vychází ze směru systemické rodinné terapie se zaměřením na rodinný kontext. Během psychoterapeutického procesu postupně zapojena celá rodina za pomocí terapeutických úkolů, externalizace, škálování, otázky na zázraky, otázky na výjimky, časové osy. Rodinná terapie podstatně přispěla ke zvýšení kvality života rodiny.

Kazuistika týkající se čtrnáctiletého chlapce s Tourettovým syndromem, terapie přípravkem Tetmodis (tetrabenazine) po opakovaně neúspěšné léčbě jinými preparáty.

Příspěvek se zaměřuje na analýzu projevů online závislostního chování u hráčů populární hry Minecraft, a to pohledem kvantitativního výzkumu
realizovaného na přelomu roku 2016 a 2017 na území České republiky. Do výzkumu se zapojilo více než 2 300 hráčů (n = 2 331). Autoři
se zaměřují především na projevy nadměrného hraní této hry v oblasti psychické, fyziologické a behaviorální.