Článek přináší zcela nový pohled na možnost spolupráce klinického psychologa s psychiatrem při stanovení diagnózy a zejm. rozhodování o volbě léku u pacientů s emočními poruchami. Jako zásadní se jeví poznatek, že testové markery Rorschachovy metody mohou podstatně validněji predikovat terapeutickou odpověď na volbu medikamentu než dosavadní zažité postupy v psychiatrické péči.

Článek přináší rekapitulaci postupů používaných v léčbě obsedantně kompulzivní poruchy a přehled nových terapeutických strategií této závažné poruchy, a to v oblasti farmakoterapie, psychoterapie, stimulačních a neurochirurgických metod. Dlouhodobě je v léčbě obsedantně kompulzivní poruchy dobře dokumentovaná účinnost podávání antidepresiv inhibujících vychytávání serotoninu (SSRI). K dispozici je stále více informací o efektivitě augmentace antidepresiv atypickými antipsychotiky. Slibně se rozvíjející oblast farmakoterapie této závažné poruchy představují léky ovlivňující glutamátergní dráhu. Psychoterapií s nejlépe prokázanou účinností je kognitivně behaviorální psychoterapie, jako účinný se jeví i nový způsob poskytování této psychoterapie pomocí internetu a on-line modulů. Novým přístupem v psychoterapii obsedantně kompulzivní poruchy je Akceptace Commmitment Therapy, Terapie přijetí a závazku. V poslední době se věnuje více pozornosti také práci s akomodací příznaků rodinou pacienta. Další možnosti léčby představují stimulační metody, jako je repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) a transkraniální stimulace přímým proudem (tDCS). Pro pacienty rezistentní na léčbu může přinášet účinnou alternativu léčby neurochirurgie s možností provedení ablativních zákroků nebo hluboké mozkové stimulace.

Medikace antidepresivy v těhotenství, v klinické praxi občas nezbytná, s sebou přináší určitá rizika. Ačkoli jsou, dle výsledků dosavadních
studií, tato rizika relativně velmi malá, přesto je potřeba brát je při léčbě do úvahy. Výběr antidepresiv by měl být pro každého pacienta
pečlivě individuálně zvažován.

Konziliární psychiatrie se zabývá diagnostikou a léčbou duševních onemocnění u somaticky nemocných pacientů. Duševní stav zapříčiněný
psychiatrickým nebo somatickým onemocněním je v řadě případů obtížné zhodnotit nejen pro psychiatry, ale i pro somatické lékaře,
kteří mohou bagatelizovat nebo opominout příznaky duševního onemocnění. Nedostatečná léčba duševních onemocnění u somaticky
nemocných pacientů zvyšuje morbiditu a mortalitu pacientů.

Práce hovoří o zkušenostech s metylfenidátem v léčbě ADHD (hyperkinetická porucha), získaných za 10 let práce v ambulanci. Popisuje cestu od opatrných kroků na počátku k běžné preskribci metylfenidátu v současnosti. Metylfenidát byl použit v monoterapii i v lékové kombinaci. Práce je doplněna kazuistikami.

Záměrné sebepoškozování či sebezraňování (deliberate self harm, self injury) je nevhodný škodlivý zvládací (copingový) mechanizmus. Jedná se o behaviorální projev pozorovatelný i v dětství a dospívání. Mluvíme o povrchním sebeřezání, sebepálení, předávkovávání se medikamenty či jinými chemickými látkami, sebetlučení, sebeškrcení, rozrušování ran, vytrhávání vlasů a podobně. Dospívající si chce uškodit a zároveň zůstat naživu. Následky sebepoškození skrývá, důležitější je pro něj proces sám, než výsledek. V průběhu prožívá bažení (craving), nárůst vzrušení (arousalu), jeho vybití a úlevu spojenou s potřebou opakování. V terapii využíváme nejčastěji možnosti ovlivnění serotonergních a dopaminergních receptorů. Je studována role receptorů opioidních. Důležitá je psychoterapie, která kombinuje možnosti souběžného průběhu individuální, skupinové psychoterapie, deníkové práce, možnosti krizového telefonického kontaktu s terapeutem a podpory rodičům.

Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov, Praha Popis Touretteova syndromu (TS), nejčastější komorbidní poruchy – „triáda“ obsedantně kompulzivní poruchy, hyperkinetické poruchy a Touretteova syndromu, léčba. Popsány kazuistiky s diagnózou TS, kompulzivními a obsedantními symptomy (OC) a neběžnou kompulzí.

Spravedlnost je jeden ze základních pojmů pro dobré uspořádání lidských vztahů. Je to regulativní idea pro uspořádání společnosti, která předcházela právu a objevuje se i u zvířat a smysl pro spravedlnost vidíme již u malých dětí. Schopnost altruistického chování, smysl pro spravedlnost, reciprocitu i vzájemná pomoc jsou patrně geneticky dané jako dispozice, které se pak dále rozvíjejí výchovou, nebo mohou být výchovou deformovány. Problémy se spravedlností se v psychoterapii objevují často, nemusí však být v terapii reflektovány a zpracovány. V psychoterapii se někdy objevují přímo v tom, co klient říká (většinou o nespravedlnosti), ale častěji je toto téma obsaženo ve stížnostech a příbězích implicitně na pozadí konfliktů a problémů. Týkají se jak klientova příběhu, jeho problémů s druhými lidmi, tak samotného terapeutického procesu, od výběru klienta do terapie, přes terapeutický vztah až ke strategiím terapeutické změny. Zvýšením vnímavosti k tématu spravedlnosti může terapeut pomoci zkvalitnit terapeutický proces. Problémy se spravedlností mezi terapeutem a klientem může odhalit poctivá sebereflexe nebo kvalitní supervize.

Hyperkinetická porucha/ADHD je psychické ochorenie v detstve s najvyššou prevalenciou a vysokou komorbiditou rôznych psychických porúch, vrátane porúch spánku. Primárne poruchy spánku, taktiež časté v detskej populácií, sa v detskom veku môžu počas dňa prejavovať najmä príznakmi hyperkinetického syndrómu, a ak sú dlhodobé, môžu byť mylne diagnostikované ako hyperkinetická porucha. V našej práci, na základe analýzy chorobopisov hospitalizovaných pacientov s hyperkinetickou poruchou za obdobie 4 rokov, sme u týchto pacientov zistili vysokú komorbiditu porúch spánku (60,9 %), medzi najčastejšie dyssomnie patrili nepokojný, prerušovaný spánok, včasná insomnia a z parasomnií somnilokvia, nočná enuréza, somnambulizmus, pavor nocturnus, nočná mora a jednoduché chrápanie. Najvyššie percento porúch spánku tvorili poruchy spánku pozorované len na oddelení a neuvádzané rodičmi pri vstupnom vyšetrení. Je preto potrebné venovať poruchám spánku u hyperkinetických detí náležitú pozornosť a v ďalšom výskume sa zamerať na zisťovanie patogenetických vzťahov porúch spánku a hyperkinetického syndrómu použitím objektívnych metodík.

užívání nelegálních drog. Třetí část textu navazuje výkladem o systému péče o drogové uživatele a na závěr prezentujeme dostupné možnosti farmakoterapie a praktické péče o uživatele nelegálních drog. Charakter a rozsah příspěvku neumožňuje detailnější analýzu situace, omezíme se tedy na základní charakteristiky drogové problematiky a hlavní principy péče o uživatele drog.

Pro léčbu Tourettova syndromu neexistuje léčba, včetně farmakoterapie, univerzálně použitelná pro všechny pacienty. Při rozhodování o medikaci by mělo být přihlíženo k řadě různých faktorů, od závažnosti tiků až po věk dítěte, jeho zdravotní stav, anamnézu a reakci na medikaci. Pro léčbu jedinců se závažnými a velmi závažnými tiky by měl být použit z nových atypických antipsychotik risperidon nebo z klasických neuroleptik haloperidol. Olanzapin, ziprasidon a quetiapin prokázaly efekt v malých studiích. Aripiprazol, označovaný jako stabilizátor dopaminového a serotoninového systému a parciální agonista D2 receptorů, se v poslední době ukázal být rovněž účinný v supresi tiků. Specifická medikace pro léčbu jedinců s lehkými a středně závažnými tiky zahrnuje clonidin a quanfacin, které však nejsou v současnosti v České republice dostupné.

Bariatrická chirurgie je relativně novým oborem, který řeší morbidní obezitu chirurgickými prostředky. Cílem článku je poskytnout informace o této rychle se rozvíjející medicínské disciplíně a diskutovat otázky, které se týkají psychiatricko-psychologických souvislostí včetně poruch příjmu potravy.

Ostrava – Pokusit se o demystifikaci psychofarmak v pedopsychiatrické praxi, to byl nelehký cíl, který si stanovila konference s mezinárodní účastí konaná pod názvem uvedeným v titulku. Akce proběhla 7. listopadu 2008 v aule Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě za laskavé podpory Moravskoslezského kraje. Jejím záměrem bylo umožnit komplexní interdisciplinární pohled na problematiku v oblasti medicínské, psychologické a pedagogické intervence u agresivních dětí. Mezi více než třemi sty účastníky tak bylo možné zaznamenat odborníky z řad psychiatrů, sester, psychologů a pedagogů, kteří velmi ocenili možnost mezioborové diskuze.

Hypnotika patří k jedněm z nejčastěji předepisovaných léků. Nelze ale opomenout, že základní přístup k pacientovi s nespavostí spočívá v nefarmakologických postupech, jako je posouzení a objasnění principů spánkové hygieny. Navíc většina nespavostí – všechny akutní a sekundární insomnie – je způsobena vnějšími, jinými (nespánkovými) faktory. S jejich ovlivněním dosáhneme úpravy spánku i bez podávání hypnotik. Z farmak k ovlivnění akutní nespavosti podáváme krátkodobě hypnotika III. generace jako léky první volby. Za druhou volbu jsou považovány BZD, za třetí pak jiné látky s antihistaminergním působením. K chronickému, dlouhodobému podávání volíme spíše antidepresiva s hypnotickým účinkem.

Smíšená epizoda je charakterizována prolínáním depresivních i manických příznaků. Až polovina pacientů s bipolární afektivní poruchou tento stav někdy zažila. Pro smíšenou epizodu je charakteristická dysforie s iritabilitou, úzkost nebo pocit nepříjemného nabuzení. Tyto stavy bývají někdy těžko diferenciálně diagnosticky odlišitelné od rychlého cyklování a působí dojmem vzájemného prolínání. Smíšené epizody představují obecně jeden z nejobtížněji farmakologicky ovlivnitelných stavů. O lithiu je už dlouho známo, že pro léčbu smíšených epizod není optimální. Přesvědčivé důkazy o účinnosti v léčbě smíšených stavů mají valproát a karbamazepin. Některá antipsychotika druhé generace (olanzapin, aripiprazol, ziprasidon, risperidon) mají důkazy o účinnosti v akutní léčbě smíšené epizody, některá o účinnosti v profylaxi (olanzapin, quetiapin). Lamotrigin se v léčbě smíšené epizody jeví jako neúčinný.

Shromažďovací a schraňovací chování je pozorováno u několika neuropsychiatrických onemocnění – schizofrenie, demence, poruch příjmu potravy, autismu, mentálních retardací, také u neklinické populace, ale nejvíce je popisováno ve spojení s obsedantně-kompulzivní poruchou. Článek se zaměřuje na současné poznatky o tomto problému. Zahrnuje definici a manifestaci problému, je zde popsán model kompulzivního shromažďování pro porozumění shromažďovacímu chování. Tento model poukazuje na deficity v informačně-zpracovávajícím procesu (pozornost, organizaci, paměť, rozhodování), víru a emocionální náklonnost k majetku, úzkost a vyhýbání. V článku jsou prezentovány výsledky výzkumu týkající se průběhu a fenomenologie, současné možnosti léčby – léčba SSRI, upravená KBT léčba, poznatky o spojení s ostatními psychickými poruchami.

Olomouc – Česká psychiatrická scéna se připravuje na pořádání celosvětového kongresu WPA a i v Olomouci ukázala, že bude mít jako hostitelská země co nabídnout. Současné trendy v terapii depresí, BAP a schizofrenie, aktuality v problematice demencí a dětské psychiatrie, výsledky nejnovějších studií, ale třeba i právní diskuzi a možnosti práce s internetem přiblížila třem stovkám zájemců konference ambulantních psychiatrů Psychiatrie pro praxi. Na dvoudenní akci (8.–9. listopadu 2007) zavítali do Olomouce vedle ambulantních a nemocničních psychiatrů i zástupci léčeben, středního zdravotnického personálu a reprezentanti dvou desítek farmaceutických firem. Konferenci připravuje vydavatel časopisu Psychiatrie pro praxi společnost Solen, s. r. o. ve spolupráci s Psychiatrickou klinikou LF UP a FN Olomouc a Sdružením ambulantních psychiatrů.

Zneužívání stimulancií je celosvětově i v České republice rozšířené a představuje velké riziko pro tělesné a duševní zdraví. Zmiňujeme se zde o diagnostice a diferenciální diagnostice poruch vyvolaných budivými látkami. Dále popisujeme léčbu akutní intoxikace a psychotických stavů vyvolaných stimulancii. Uvádíme také postupy, které se osvědčily při dlouhodobé léčbě závislosti na této skupině látek. Kromě farmakoterapie lze pacientům nabídnout poradenství, kognitivně-behaviorální terapii, contingency management, rodinnou terapii a dlouhodobý pobyt v terapeutické komunitě.

Záplava informací na nás útočí ze všech stran, což klade nároky na naši paměť, pozornost, schopnosti výběru, třídění, zpracování a psychické funkce obecně. Mnohé balasty se urputně drží naší paměťové schránky, jiné informace, které bychom rádi podrželi, občas zmizí. To se týká všech oblastí našeho života, a profesionálního života zvláště. Nárůst poznatků v medicíně, a tím i publikační záplava daleko přesahuje naše možnosti sledovat a třídit vše, co bylo objeveno. V psychiatrické praxi jsme navíc vystaveni návalu informací, týkajících se anamnézy a životních historií našich pacientů, a také emocionální zátěži, vyplývající z negativních sdělení a stížností, které jsou evokovány duševní poruchou, převážně depresí. Odměnou je pro nás zlepšující se zdravotní stav pacienta či jeho vyléčení...

Bipolární afektivní porucha (BAP) je komplexní a závažné duševní onemocnění charakteristické různorodostí symptomů. Léčba BAP využívá širokého spektra farmak, zahrnující lithium, antikonvulziva, antidepresiva, anxiolytika, hypnotika a samozřejmě také typická i atypická antipsychotika. Cílem úspěšné léčby BAP je nejen zvládnutí akutní fáze onemocnění, ale především prevence relapsu, dosažení remise a její dlouhodobé udržení. Atypická antipsychotika jsou, do určité míry, schopna zajistit všechny tyto požadavky. Vykazují účinek antimanický, antidepresivní i náladu stabilizující. Optimální lék pro dlouhodobou léčbu BAP zatím nemáme. Atypická antipsychotika představují jednu z nemnoha vhodných alternativ. Přinášejí benefit tam, kde nemůžeme nebo nechceme použít „klasické“ stabilizátory nálady, a tam, kde dosavadní léčba nebyla úspěšná. Článek podává přehled dostupné literatury o dlouhodobé léčbě BAP atypickými antipsychotiky.

Letošní konference biologické psychiatrie v Luhačovicích se zúčastnilo 550 psychiatrů a 150 zástupců farmaceutických firem. Konferenci předsedal MUDr. RNDr. Jan Sikora, CSc., prezident Společnosti biologické psychiatrie. Ozdobou slavnostního zahájení bylo vystoupení tanečního souboru Flamenco. První úvodní přednášku pronesl současný prezident Světové federace společností biologické psychiatrie (WFSBP) profesor Kasper z Vídně...

Autor v práci charakterizuje problematiku niektorých novodobých nelátkových závislostí, hlavne závislosti na internete a nakupovaní. Na kazuistike liečeného pacienta závislého na nakupovaní poukazuje na špecifiká tejto problematiky, ako aj možnosti liečby.