Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(4): 159
Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(4): 163-166
Schizofrenie je onemocnění s velmi proměnlivým průběhem. V klinické praxi jsme často tázáni, jaký bude průběh u konkrétního pacienta. Z literatury vyplývá, že pro predikci průběhu léčby je důležitá symptomatologie nemoci, přítomnost komorbidních duševních poruch, délka do zahájení léčby antipsychotiky, subjektivní hodnocení léčby, časový průběh odpovědi na léčbu. Otevřenou otázkou zůstává možnost využití objektivních laboratorních testů.
Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(4): 167-170
V gerontopsychiatrii se často setkáváme se stavy neklidu nebo s jinými poruchami vyžadujícími zklidnění. Nejčastěji jsou to poruchy chování u demencí, deliria, psychotické stavy ve vyšším věku (někdy spojené se syndromem demence, jindy ne). Existuje obecná tendence zklidnit takovéto stavy co nejdříve. V prvé řadě se pokoušíme neklid či jiné nežádoucí poruchy chování zmírnit nefarmakologickými prostředky, ale ne vždy je tato snaha úspěšná. Proto jsou ve velké míře používána antipsychotika. Jejich užití je často neracionální, tato farmaka jsou nadužívána. Někdy je však jejich použití nezbytné, těžký neklid, delirium nebo psychotické příznaky ohrožují...
Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(4): 171-174
Pravidelná medikace antipsychotiky je podstatná pro úspěšnou léčbu schizofrenie. Objev antipsychotik první generace před padesáti lety přinesl zásadní změnu do úspěšnosti léčby i prognózy pacientů se schizofrenií. Přesto mnoho pacientů antipsychotika první generace odmítalo pro přítomnost nežádoucích účinků. Dominující stížností byla zejména nízká tolerance antipsychotik první generace ze strany pacientů, která následně vedla k negativním postojům pacientů k těmto lékům. Zejména neuroleptiky indukovaná dysforie se ukázala být významnou nejen pro pozdější míru kompliance, ale rovněž pro efektivitu antipsychotické léčby včetně kvality života. Její...
Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(4): 176-179
Léčba rezistentní schizofrenie patří mezi závažné medicínské problémy. I když jednotná definice rezistentní schizofrenie neexistuje, nejčastěji se za její kritérium považuje selhání dvou léčebných pokusů vedených antipsychotiky ze dvou různých chemických skupin v dostatečné dávce po dostatečnou dobu. Článek se zabývá možnostmi pseudorezistence, ke kterým patří zejména chybná diagnóza, nerozpoznaná komorbidita, nedostatečnost léčebných pokusů a noncompliance ze strany pacienta. V případě potvrzení rezistence existuje několik terapeutických možností, které lze dělit na farmakologické a nefarmakologické. Mezi farmakologickými metodami si klíčovou...
Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(4): 180-183
Práce se zabývá přírůstkem hmotnosti při antidepresivní léčbě. Přírůstek hmotnosti může být projevem úzdravy i nežádoucí účinek léčby. Jednotlivá antidepresiva (AD) různě ovlivňují hmotnost. Dlouhodobá léčba vede obyčejně ke zvýšení hmotnosti. Na základě retrospektivní analýzy chorobopisného materiálu bylo zjištěno, že některé v současné době používané léčebné strategie u hospitalizovaných nemocných se závažnější depresí mohou vést k výraznějšímu přírůstku hmotnosti. Nejrizikovější se jeví augmentace AD atypickými antipsychotiky. Dále jsou shrnuty poznatky o vzájemném vztahu deprese a metabolického syndromu. Krátce jsou zmíněny možnosti léčby...
Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(4): 184-187
Vliv denního osvitu na změny lidské psychiky je znám již dlouhou dobu. První seriózní práce o účinku léčby světlem u sezónně se vyskytující depresivní poruchy byly publikovány počátkem osmdesátých let 20. století. Po fázi empirického používání se teoretického opodstatnění dočkala fototerapie v souvislosti s výzkumem produkce a vlivu melatoninu na lidskou psychiku, zejména na náladu a spánek. V současnosti je tato léčba standardně používána u sezónní afektivní poruchy a zkoušena v dalších indikacích. U starších pacientů tato metoda dosud nebyla příliš využívána, i když pro to nejsou důvody. V předkládaném článku autoři prezentují své pozitivní klinické...
Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(4): 188-190
Autor se z evolučně psychologického hlediska zabývá faktory určujícími ženskou a mužskou sexuální atraktivitu. Z výzkumů jednoznačně plyne, že tato erotická atraktivita je u mužů a u žen závislá na mnoha vzhledových a behaviorálních charakteristikách, mezi kterými jsou u žen nejdůležitější ty, které souvisejí s jejich fertilitou, a u mužů ty, které signalizují jejich přístup ke zdrojům.
Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(4): 191-192
Shromažďování zvířat je podceňovaný problém, přináší značné utrpení zvířat, často bývá spojeno se zanedbáváním sama sebe, může také přivést do vážného nebezpečí děti, starší a závislé osoby. Nejčastěji se vyskytuje u starších a osamělých žen. V článku jsou prezentovány výsledky studií tohoto problému, je zde popsána definice a modely shromažďování zvířat, typy shromažďovačů a přístupy k řešení tohoto problému.
Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(4): 193-194
Pacient dlouhodobě léčený klozapinem byl přijat pro relaps paranoidní schizofrenie s masivní psychotickou symptomatikou. Dále u něj byla zjištěna leukopenie. Byla nutná léčba antipsychotikem, zároveň trvalo riziko progrese leukopenie. Po nasazení aripiprazolu odezněla psychotická symptomatika i život ohrožující stav.
Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(4): 195-196
Lékař se může ve své ordinaci setkat s pacientem, jehož schopnost uvědomit si charakter, důležitost a rozsah svého jednání může být výrazně ovlivněna, či dokonce znemožněna v důsledku jeho ebriety. Ebrieta může mimo jiné činit problémy, pokud pacient má vyjádřit souhlas s provedením lékařského zákroku, pokud je podle platné právní úpravy vyžadován. Je na posouzení lékaře, zda pacient je ve stavu, který mu umožní udělit právně relevantní informovaný souhlas, či nikoliv.
Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(4): 197
Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(4): 198