Psychiatr. praxi. 2015;16(3)
Psychiatr. praxi. 2015;16(3):79-82
Prvním předpokladem optimální léčby Alzheimerovy choroby je správná diagnóza a rozpoznání všech příznaků. Léčit je třeba začít co nejdříve, nejlépe již v iniciálním stadiu onemocnění. Přístup musí být komplexní, zaměřený na konkrétního člověka, zahrnovat nejen pacienta, ale i jeho rodinu/pečující. Nezbytná je péče o celkový tělesný i psychický stav, racionální léčba dalších chorob, vhodná aktivizace. Problémové chování vyžaduje podrobnou analýzu, a pokud možno nefarmakologický přístup. Ve farmakoterapii Alzheimerovy choroby jsou indikovaná kognitiva: inhibitory cholinesteráz a memantin. Pojišťovna je hradí při dodržování předepsaných podmínek....
Psychiatr. praxi. 2015;16(3):84-88
Postupně narůstá ohrožení pacientů arytmiemi spojenými s prodloužením intervalu QT a serotoninovým syndromem, které bývají v obou případech způsobeny farmakodynamickou interakcí. Prodloužení intervalu QT je spojeno se zvýšením rizika arytmie torsade de pointes (TdP), což je polymorfní komorová tachykardie, která může zapříčinit náhlou smrt pacienta. K TdP dochází u pacientů s vrozeným prodloužením QT, nebo k TdP dochází při získaném prodloužení QT, které je způsobeno vnějšími faktory, k čemuž zpravidla přispívají určité vrozené dispozice. Serotoninový syndrom je vzácný, potenciálně život ohrožující stav, který je způsoben léky se serotoninergní...
Psychiatr. praxi. 2015;16(3):91-95
Porucha osobnosti má výrazný vliv na prožívání a chování jedince. Její přítomnost může zvyšovat riziko výskytu suicidálního chování, protože je zpravidla spojena se zhoršenou schopností zvládat stresové situace. Zátěžové události mohou spustit suicidální myšlenky, nebo vést k suicidálnímu pokusu. Spouštěče suicidálních rozlad mohou být specifické v závislosti na konkrétním typu poruchy osobnosti. Riziko sebevraždy je zvýšené především u disociální, histriónské, hraniční a narcistické poruchy osobnosti. Komorbidní psychiatrická porucha, zvláště pak deprese, může zvyšovat pravděpodobnost výskytu suicidálního jednání.
Psychiatr. praxi. 2015;16(3):101-104
Generalizovaná úzkostná porucha je častá, trpí jí kolem 8 % populace. Jedná se o poruchu, která je často poddiagnostikovaná, buď není vůbec zjištěna a potíže jsou pokládány za běžné obavy a starosti, nebo je mylně diagnostikována jinak, nejčastěji s nálepkou smíšené úzkostně depresivní poruchy nebo poruchy přizpůsobení. Stejně jako je často minuta správná diagnóza, je často prováděna nesprávná léčba. Pacienti sami často vyhledávají péči jiných lékařů než psychiatrů, tím také unikají pozornosti a správné léčbě. Často volí „samoléčbu“, která však nezřídka zahrnuje užívání návykových látek. V následujícím textu prezentujeme kazuistiku...
Psychiatr. praxi. 2015;16(3):105-107
Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov, Praha Popis Touretteova syndromu (TS), nejčastější komorbidní poruchy – „triáda“ obsedantně kompulzivní poruchy, hyperkinetické poruchy a Touretteova syndromu, léčba. Popsány kazuistiky s diagnózou TS, kompulzivními a obsedantními symptomy (OC) a neběžnou kompulzí.
Psychiatr. praxi. 2015;16(3):96-100
Článek je věnován psychosomatickému a psychoterapeutickému přístupu v ambulantní psychiatrické praxi. Zdůrazňuje význam psychosociálních okolností a životního kontextu u člověka s projevy tzv. duševní poruchy. Jako možnost naplnění bio-psycho-sociální perspektivy v ambulantní praxi je uveden příklad interdisciplinární spolupráce. Kromě vlastních zkušeností jsou zmíněny některé myšlenky současné kritické psychiatrie.
Psychiatr. praxi. 2015;16(3):108-114
Problémy, se kterými klient přišel do terapie, mohou souviset s jeho možnostmi svobodné volby. Jeho nesvoboda se může podílet na vzniku a udržování problémů. Z psychologického hlediska lze rozlišit mezi svobodou vnitřní a vnější, podle povahy překážek a zábran, které svobodu omezují. Terapie může být chápána jako proces, kterým je klient veden k aktivnímu zvyšování své svobody. Je tím míněna svoboda od destruktivních návyků, sebeomezujících postojů, nutkavých činů, příznaků apod. Ani klient, ani terapeut však nejsou při vytváření terapeutického vztahu plně svobodní, protože si do něj přinášejí vědomou i nevědomou zkušenost z minulosti. Z hlediska...