Jak se v medicíně připravujeme na svět 4.0?

prof. MUDr. Vladimír Mihál CSc.,

Psychiatr. praxi 2018; 19(2): 43  

Psychiatrické příznaky u Parkinsonovy nemoci ve vyšším věku

Neuropsychiatric symptoms in Parkinson’s disease in older age

MUDr. Vanda Franková, MUDr. Ivana Horská

Psychiatr. praxi 2018; 19(2): 48-51 | DOI: 10.36290/psy.2018.012  

Psychiatrické příznaky jsou pravidelnou součástí klinického obrazu Parkinsonovy nemoci, zejména pozdního stadia. Mnohdy zůstávají nerozpoznány nebo jsou špatně léčeny. Časná intervence může zabránit jejich plnému rozvoji, včetně ohrožujícího chování. Příznaky je třeba aktivně zjišťovat, cíleně se na ně ptát při běžných ambulantních kontrolách. Intervence zahrnuje úpravu antiparkinsonské terapie, v indikovaných případech nasazení psychofarmak: rivastigmin u demence a psychotických příznaků, SSRI či jiná antidepresiva u deprese a úzkosti. U závažných psychotických stavů nebo agrese bývá nutné nasadit atypické antipsychotikum (quetiapin, clozapin). Nedílnou...

Nové možnosti léčby depresivní a schizofrenní poruchy

Novel treatment possibilities in depression and schizophrenia

prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Psychiatr. praxi 2018; 19(2): 53-56 | DOI: 10.36290/psy.2018.013  

V medicíně jsou dvě možnosti, jak zlepšit poskytovanou léčbu: hledat nové léčebné možnosti a optimalizovat stávající. Optimalizace léčby zahrnuje nejen praktický nástroj, jako je terapeutické monitorování léků, ale také dodržování obecných trendů v běžné klinické praxi. U depresivní poruchy zůstává výzvou farmakorezistentní deprese. Slibná je změna na nová, multimodální/ multifunkční antidepresiva a augmentace novými atypickými antipsychotiky (aripiprazol, brexpiprazol). Dále dostáváme stále více důkazů o účinnosti a bezpečnosti přídatné léčby nutraceutiky. Nový velmi studovaný přístup představuje ketamin a opioidy. Pokroky v technologiích a nové znalosti...

Farmakoterapie Alzheimerovy demence a přidružených neuropsychiatrických symptomů – 2. část

Pharmacotherapy of Alzheimer disease and neuropsychiatric symptoms of dementia

PharmDr. Iva Prokopová, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2018; 19(2): 58-63 | DOI: 10.36290/psy.2018.014  

Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence. Farmakoterapie se odvíjí od včasné diagnostiky a nasazení kognitiv, která zpomalují průběh onemocnění. K symptomatické terapii jsou využívány inhibitory acetylcholinesterázy, v pozdějších fázích také memantin. Neuropsychiatrické symptomy demenci doprovázejí velice často a jsou příčinou stresu pacienta, pečovatelů a institucionalizace. V jejich léčbě je nezbytné identifikovat či odstranit spouštěcí faktor, poté může být nasazena účinná léčba, preferenčně nefarmakologická. Při neúčinnosti režimových opatření lze volit vybraná antidepresiva, antipsychotika, anxiolytika, případně další látky. Následující...

Huntingtonova choroba jako neuropsychiatrický problém

Huntington’s disease as a neuropsychiatric problem

doc. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D., MUDr. Marie Obdržálková, Mgr. et Mgr. Monika Víchová

Psychiatr. praxi 2018; 19(2): 64-66 | DOI: 10.36290/psy.2018.039  

Článek shrnuje základní údaje o diagnostice a léčbě Huntingtonovy nemoci. Zdůrazněna je zejména neuropsychiatrická podstatatohoto onemocnění, u něhož se kromě motorických příznaků vyskytují i nejrůznější psychiatrické příznaky a kognitivnídeficit. To je ilustrováno i přiloženou kazuistikou.

Sebevražedné jednání hospitalizovaných pacientů na českých psychiatrických lůžkových odděleních

Psychiatric inpatient suicide in the Czech Republic

MUDr. Adam Žaludek, MBA

Psychiatr. praxi 2018; 19(2): 69-75 | DOI: 10.36290/psy.2018.015  

Sebevraždy hospitalizovaných pacientů na psychiatrických odděleních jsou závažnými nežádoucími událostmi, které významným způsobem zasahují do chodu celého zdravotnického zařízení. Článek přináší přehled výstupů ze studií, které se tímto fenoménem zabývaly, s cílem navrhnout preventivní doporučení do praxe, a to i s ohledem na novelizaci zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která bude mít velký dopad na přístup k zabezpečování prostředí nemocnic. Výstupy z autorova průzkumu byly prezentovány na mezinárodní konferenci XXXVth International Academy on Law and Mental Health, která se konala ve dnech 9.–14. července 2017 v Praze.

Kazuistika pacientky vyššího věku léčené pregabalinem pro generalizovanou úzkostnou poruchu

Older patient treated with pregabalin for generalized anxiety disorder: a case study

doc. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2018; 19(2): 76-79 | DOI: 10.36290/psy.2018.016  

V léčbě generalizované úzkostné poruchy je nyní stále častěji užíván pregabalin, který dle předpokladů působí snížení excitačníneurotransmise prostřednictvím své vazby na α2δ podjednotku P/Q typu napěťově řízeného kalciového kanálu. Prezentovanákazuistika ukazuje, že může být účinný a bezpečný i u pacientů ve vyšším věku, vést k redukci užívaných benzodiazepinůa ovlivnit rovněž bolestivé syndromy.

Ochranné léčení – postupy pro poskytovatele zdravotní péče

Forensic treatment – guidelines for health care providers

MUDr. Jiří Švarc, Ph.D., MUDr. Marek Páv, Ph.D., MUDr. Simona Papežová, MUDr. Martin Hollý, MBA

Psychiatr. praxi 2018; 19(2): 80-85  

Článek doporučuje postupy poskytovatele zdravotní péče (dále jen Poskytovatel) u ochranného léčení (OL) jak ambulantního, tak ústavního. Postupy jsou založeny na současných právních předpisech, na jejichž studium a sledování nemají praktičtí psychiatři kapacitu. Postupy jsou vytvořeny na základě praktických zkušeností autorů a nejčastějších dotazů kolegů; a byly implementovány do vnitřních směrnic Psychiatrické nemocnice Bohnice (procesní mapa). Bude popsáno, jaké právní předpisy upravují OL; kterým pachatelům soud ukládá OL; povinnosti soudu před nařízením OL (např. vyzvat pacienta k nástupu OL); povinnosti poskytovatele a administrativa před výkonem...

Novinky v ochranném léčení

News in forensic treatment

MUDr. Jiří Švarc, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2018; 19(2): 86-87  

Článek informuje o novinkách v legislativě o ochranném léčení (dále OL): Pacienty v OL ústavním lze vykazovat v kategorii 5,konec prodlužování OL ambulantního, změna indikace terapeutické kastrace, změny některých oznamovacích povinností (vůčioběti, při útěku z OL ústavního, při nedostavování se do OL ambulantního).