Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Psychiatr. praxi. 2020;21(3)  

Vážené kolegyně a vážení kolegové,  nedávno jsem cestou do práce opřel kolo o trafiku a vběhl dovnitř koupit si noviny. Neznámý muž s (už nepovinnou) rouškou a stejně rozčileným psem křičel, ať okamžitě odejdu z uzavřeného prostoru…Moji odpověď nelze v seriózním tisku publikovat, noviny jsem si koupil jinde, ale opět jsem si uvědomil, jak (ne)informovanost a sociální povědomí, ať podložené fakty aneb pověrou, determinuje postoje veřejnosti. Krásným příkladem je epilepsie...

Lékové interakce - zkušenosti s expertním systémem

Drug interactions - experience with the software assistant

MUDr. Martin Hýža, Ph.D., MUDr. Tomáš Skřont, MUDr. Petr Šilhán, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2020;21(3):120-123 | DOI: 10.36290/psy.2020.021  

Lékové interakce jsou v psychiatrii aktuálním tématem, souvisejícím s častými kombinacemi psychiatrických i somatických léků. Na základě analýzy záznamů počítačového programu jsme definovali 15 nejčastějších interakcí nejvyšší závažnosti. Přehled zahrnuje 6 antidepresiv, 4 antipsychotika, 2 sedativa/hypnotika a 1 lék používaný u závislosti. Nebezpečí u konkrétního pacienta je závislé na dalších rizikových faktorech, rovněž jednotlivé nežádoucí účinky vykazují objektivně různou závažnost a různou klinickou rozpoznatelnost. Informaci počítačového systému je tedy potřeba vždy kriticky posoudit. Za nejdůležitější považujeme znalost, tj. předvídání potenciálních...

Možnosti léčby farmakorezistentní deprese v běžné klinické praxi

Treatment options for pharmacoresistant depression in routine clinical practice

prof. MUDr. Eva Češková, CSc., MUDr. Petr Šilhán, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2020;21(3):124-127 | DOI: 10.36290/psy.2020.022  

Většina psychiatrů považuje za farmakorezistentní depresi při nedostatečné odpovědi na dvě adekvátní antidepresivní kúry. Pro účely výzkumné a testování různých farmakoterapeutických postupů bylo navrženo několik modelů zahrnujících více stupňů farmakorezistence. Tento článek se zabývá možnostmi léčby farmakorezistentní deprese v běžné klinické praxi. Patří k nim změna antidepresiva, augmentace a kombinace antidepresiv. U nemocných se závažnou depresí a suicidalitou přichází v úvahu rychle účinkující antidepresiva. Z augmentačních metod je nejvíce rozšířená augmentace antipsychotiky druhé generace. U části nemocných se zánětlivými markery se jeví vhodné...

Panická porucha v partnerském vztahu

Panic disorder in partnership

PhDr. Petra Kasalová, prof. MUDr. Ján Praško, CSc., MUDr. Jakub Vaněk, PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., PhDr. Michaela Holubová, Ph.D., PhDr. Marta Zaťková, Ph.D., MUDr. Kamila Minaříková

Psychiatr. praxi. 2020;21(3):129-135 | DOI: 10.36290/psy.2020.023  

Manželské neshody mohou být spojené s úzkostí u jednoho nebo obou partnerů. Nelze však přesně určit, jak se manželství podílí na vzniku a udržování těchto příznaků. Důležitost porozumění partnerským interakcím u pacientů s panickou poruchou nebo agorafobií je podporovaná řadou studií. Výsledky uvedené v tomto přehledu obecně naznačují, že partnerský vztah může ovlivňovat závažnost panické poruchy a agorafobie a naopak. Souvislost mezi panickou poruchou a vztahem mezi partnery je obousměrná: psychologické problémy nepříznivě ovlivňují vztahy a postoje partnera vůči pacientovi a významně ovlivňují jeho úzkost. Často je obtížné určit, co je příčinou,...

Depresivní porucha po cévní mozkové příhodě

Poststroke depression

MUDr. Tomáš Novák, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2020;21(3):136-140  

U třetiny pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) se rozvine klinicky významná deprese (PSD). Vyšší riziko je u pacientů s depresivní poruchou v anamnéze, rozsáhlejší CMP a výraznějším narušením motorických a kognitivních funkcí. S ohledem na spojení mezi PSD a vyšší mortalitou, horším výsledným fungováním a úrovní motorického a kognitivního postižení, je včasné rozpoznání PSD a její léčba zásadní krok v péči o pacienty po CMP. Dosavadní studie naznačují jak účinnost antidepresiv (AD) v léčbě PSD, tak efekt na celkové fungování včetně zlepšení motorického deficitu, podobně se AD jeví jako potenciálně použitelná preventivní intervence. První volbou...

Obsedantně kompulzivní porucha a citová vazba

Obsessive compulsive disorder and attachment

Mgr. František Hodný, prof. MUDr. Ján Praško, CSc., PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., PhDr. Michaela Holubová, Ph.D., MUDr. Jakub Vaněk, doc. MUDr. Dana Končelíková, Ph.D., PhDr. Petra Kasalová, MUDr. Vlastimil Nesnidal, MUDr. Jana Zmeková

Psychiatr. praxi. 2020;21(3):142-148 | DOI: 10.36290/psy.2020.025  

Úvod: Citová vazba vzniká v raném dětství mezi dítětem a primární pečující osobou a zásadním způsobem ovlivňuje sebehodnocení dítěte a jeho vnímání světa jako bezpečného místa. Cílem této přehledové studie je představit současný stav poznání týkající se vztahu mezi vazbou a obsedantně kompulzivní poruchou (OCD), průběhem poruchy a účinností léčby.

Zotavení u hraniční poruchy osobnosti

Recovery in borderline personality disorder

MUDr. Vlastimil Nesnídal, prof. MUDr. Jan Praško, CSc., Mgr. Marie Ocisková, Ph.D., MUDr. Kamila Minaříková, PhDr. Michaela Holubová, Ph.D., MUDr. Jakub Vaněk, MUDr. Lucie Bundárová, MUDr. Kryštof Kantor, Mgr. František Hodný, PhDr. Miloš Šlepecký, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2020;21(3):149-153 | DOI: 10.36290/psy.2020.026  

Historicky byla hraniční porucha osobnosti (HPO) vnímána jako celoživotní a vysoce invalidizující porucha. Výzkumy provedené v posledních dvou desetiletích však toto chápání HPO vyvracejí. HPO je nejčastěji diagnostikována v časné dospělosti a průběh poruchy je obecně podobný, s klesající symptomatologií v průběhu času. Cílem přezkumu je poskytnout aktuální informace o konceptu zotavení u pacientů s HPO a možnostech, jak toho dosáhnout. Počítačové vyhledávání v databázi bylo provedeno v PubMed a Web of Science za použití různých kombinací klíčových slov relevantních pro dané téma. Hledání bylo filtrováno na období mezi lednem 1990 a prosincem 2019....

Povinná mlčenlivost zdravotníků a její prolomení podle současné právní úpravy - 2. část

Confidentiality obligation of health care professionals and exemptions to it under the current legislation - Part 2

JUDr. Šárka Špeciánová

Psychiatr. praxi. 2020;21(3):166-170 | DOI: 10.36290/psy.2020.028  

Tento článek pojednává o situacích, v nichž zdravotníci plní zákonnou oznamovací povinnost vůči orgánům sociálně-právní ochrany dětí, orgánům veřejné ochrany zdraví a dalším subjektům, zejména soudům v občanskoprávním řízení. Rovněž jsou uvedeny situace, za kterých jsou informovány další subjekty s cílem zajistit následnou péči o pacienta.

Židlování s módy ve schematerapii

Working with modes using chairs in schematherapy

PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., prof. MUDr. Ján Praško, CSc., doc. PhDr. Miloš Šlepecký, Ph.D., PhDr. Antonia Kotianová, Ph.D., PhDr. Michaela Chupáčová, PhDr. Marta Zaťková, Ph.D., PhDr. Michal Kotian

Psychiatr. praxi. 2020;21(3):155-164 | DOI: 10.36290/psy.2020.027  

Při práci se židlemi využíváme techniky klasického psychodramatu (prázdná židle, výměna rolí, dvojník, zrcadlení) i specifické schématerapeutické přístupy, týkající se práce s módy. Módy jsou ohraničené komplexní vzorce emočního prožívání, myšlení, tělesných reakcí a chování, které se spouští při aktivaci raného maladaptivního schématu. Přesedání mezi židlemi umožňuje pacientovi a terapeutovi lépe identifikovat jednotlivé módy a související myšlenky, prožívání a chování, které jsou s nimi spojeny. To umožňuje zvýšení sebereflexe a následně i sebekontroly. V případě vnitřních konfliktů je možné vést mezi jednotlivými módy dialog, kdy pacient přesedá...