Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):59  

Vážené kolegyně a kolegové,  v prosincovém čísle Neurologie pro praxi vyšel můj editoriál o Ukrajině – napsal jsem jej po mé přednášce v listopadu v Kyjevě. O Vánocích jsem napsal do časopisu Kontexty článek s názvem „Dějiny v nás. Co vše předáváme našim dětem a vnukům.“ Psal jsem o našem výzkumu dopadu extrémního stresu – holokaustu – na přeživší, jejich děti, vnuky. Článek jsem uvedl úvahou, jak dějiny ovlivňují mentalitu národů: „Když se podívám na nám geograficky blízké evropské národy a jejich dějiny, vidím kontinuitu. Politika dnešního Ruska je pokračováním prosazování vlivu Ruska, přinejmenším od pokusu...

Schizofrenie a obsedantně kompulzivní porucha

Schizophrenia and obsessive compulsive disorder

MUDr. Kristýna Vrbová, prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc., MUDr. František Hodný, MUDr. Marie Ocisková, MUDr. Jakub Vaněk, MUDr. Michaela Holubová, MUDr. Jonáš Boček, MUDr. Lucie Bundárová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):64-71 | DOI: 10.36290/psy.2022.017  

Úvod: Až 25 % pacientů se schizofrenií zaznamená v průběhu života některý z obsedantně kompulzivních symptomů (OCs). Přibližně 12 % pacientů naplňuje diagnostická kritéria pro obsedantně­‑kompulzivní poruchu (OCD). Společný výskyt schizofrenie a příznaků OCD je tedy častý. V poslední době se zájem o tuto problematiku výrazně zvýšil. Důvodem je mimo jiné zjištění, že léčba antipsychotiky druhé generace, zejména klozapinem, může vést ke vzniku nebo zhoršení OCs. Cílem naší práce bylo předložit přehled výzkumných zjištění o vztahu mezi komorbidní obsedantně kompulzivní poruchou a závažností a léčebnými výsledky schizofrenního onemocnění. Metoda:...

Hraniční porucha osobnosti a attachment

Borderline personality disorder and attachment

MUDr. Vlastimil Nesnídal, prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc., Mgr. Marie Ocisková, Ph.D., MUDr. Jakub Vaněk, MUDr. Kamila Bělohradová Minaříková, Michaela Houdková, MUDr. František Hodný, MUDr. Jonáš Boček, MUDr. Kryštof Kantor

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):72-77 | DOI: 10.36290/psy.2022.018  

Mezi důležité faktory, které se mohou významně podílet na emoční regulaci v dospělosti, patří i typ citové vazby. Nepříznivé zážitky z dětství s primárními pečovateli tvoří problematický základ interních pracovních modelů pro následné vztahy a přispívají k rozvoji maladaptivních mezilidských vztahů, charakteristických pro pacienty s hraniční poruchou osobnosti. Nejistě připoutaní jedinci mají nízkou schopnost identifikovat a porozumět emocionálním stavům, což vede ke zvýšení rizika afektivní lability. Tato raná zkušenost má významnou roli při doplňování narativních schopností a pro budování emocionálního porozumění. Pomáhá to správně rozumět svým duševním...

Antidepresiva v prevenci a léčbě deprese po cévní mozkové příhodě

Antidepressants for prophylaxis and treatment of post-stroke depression

MUDr. Tomáš Novák, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):78-83  

U třetiny pacientů přeživších cévní mozkovou příhodu se rozvine deprese (post-stroke depression, PSD), která má negativní dopad na mortalitu, míru postižení a celkovou prognózu. Časné zahájení podávání antidepresiv (AD) by tak mohlo předejít rozvoji deprese, a tím (či současně) zlepšit prognózu pacientů i v dalších oblastech postižení. Série recentních multicentrických studií s fluoxetinem však neukazují účinnost ani v předcházení deprese, ani dalších klinických ukazatelích. Profylaktické podávání antidepresiv se tak v současnosti jeví jako neodůvodněné. V léčbě již rozvinuté deprese je i nadále podávání AD (SSRI jako první volba) indikováno a dosavadní...

Nepříznivé zkušenosti v dětství a psychopatologie u pacientů s OCD

Adverse childhood experiences and psychopathology in patients with OCD

MUDr. František Hodný, PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc., MUDr. Kryštof Kantor, MUDr. Jakub Vaněk, MUDr. Kristýna Vrbová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):84-90 | DOI: 10.36290/psy.2022.020  

Úvod: Nepříznivé zkušenosti v dětství (Adverse childhood experiences, ACEs) jsou heterogenní skupinou negativních zážitků, jako jsou například týrání, zanedbávání nebo zneužívání dítěte, šikana, smrt některého z rodičů nebo domácí násilí. Napříč odbornou i laickou veřejností panuje obecná shoda v tom, že tyto jevy mohou mít negativní dopady na psychické zdraví jedince a přispívat ke vzniku řady psychiatrických poruch. Cílem tohoto výzkumu je prozkoumat vztah pěti konkrétních nepříznivých zkušeností v dětství (tělesné týrání a zanedbávání, emocionální týrání a zanedbávání, sexuální zneužívání) a závažnosti obsedantně kompulzivní poruchy (OCD) a narušení...

Kognitivní funkce, soběstačnost a kognitivní syndromy

Cognitive functions, activities of daily living and cognitive syndromes

prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):91-97 | DOI: 10.36290/psy.2022.021  

Se zvyšujícím se podílem stárnoucí populace přibývá starších osob s poruchami paměti a dalších kognitivních poruch. Proto článek přináší informace o kognitivních funkcích a jejich rychlém hodnocení. Dále objasňuje náplň a hodnocení soběstačnosti. Na základě míry postižení kognitivních funkcí a soběstačnosti je možné třídit kognitivní syndromy do tří kategorií: subjektivní stížnosti na poruchy paměti (normální kognitivní funkce), mírná kognitivní porucha (narušeny kognitivní funkce, nikoli soběstačnost) a demence (nesoběstačnost). Používání jednotné terminologie a sdílení metodik umožní lepší komunikaci mezi lékaři různých odborností a dalšími odborníky...

Menšinový stres v perspektivě zdravotních nerovností mezi heterosexuálními a neheterosexuálními lidmi

Minority stress in the perspective of health inequalities between heterosexual and non­‑heterosexual people

RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):100-104 | DOI: 10.36290/psy.2022.022  

Teorie menšinového stresu v současnosti představuje uznávaný interpretační rámec, kterým můžeme porozumět faktorům, jež negativně ovlivňují duševní zdraví neheterosexuálních lidí. V tomto přehledovém příspěvku představím základní východiska tohoto přístupu a diskutuji tři klíčové proximální menšinové stresové procesy - internalizovanou homonegativitu, motivaci ke skrývání sexuální identity a citlivost k odmítnutí. Na závěr poukáži na aktuální praxi v oblasti transdiagnostických intervencí.

Traumatizace ukrajinských dětí

Traumatization of Ukrainian children

MUDr. Jan Uhlíř, Mgr. Lenka Škarková Stojanová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):105-107  

Aktuální situace před nás postavila nové výzvy. Do ordinací se dostávají děti traumatizované válečným konfliktem. Jak se k této nové situaci postavit? Jak ji co nejlépe zvládnout? Jakým způsobem dětem pomoci pochopit jejich projevy? V tomto článku jsme se snažili v krátkém a stručném přehledu najít alespoň částečné odpovědi a podat základní návod, jak postupovat.

Skupinová KBT pro pacienty s úzkostnými poruchami - reflexe dalších zkušeností z praxe

Group CBT for patients with anxiety disorders - reflection of further experience from practice

Mgr. Roman Pešek, Mgr. Hana Kučová, PhDr. Eliška Kobzová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):108-116 | DOI: 10.36290/psy.2022.024  

Článek popisuje zkušenosti s krátkodobou ambulantní skupinovou kognitivně behaviorální terapií (KBT) určenou pro pacienty s poruchami ze spektra úzkostných poruch a s mírnými depresivními poruchami. Skupina probíhá v rámci Psychosomatické kliniky, Patočkova 3 v Praze 6. Text vychází z článku z r. 2016 (1) a reflektuje vývoj a změny ve struktuře a průběhu skupiny po uplynutí pěti let dalšího kontinuálního provádění. Popisovány jsou i vybrané interakce mezi terapeuty a pacienty během skupinového dění.

Mentální anorexie u chlapce staršího školního věku

Anorexia nervosa in older school-age boy

Mgr. Martin Forejt, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):117-120  

Jídlo je pro člověka nenahraditelným zdrojem základních živin. Pravidelné a správné stravování je jednou z podmínek zdravého tělesného, psychického i sociálního rozvoje dítěte.

Kazuistika: Antidepresiva a triptany - lze je souběžně podávat?

Case study: antidepressants and triptans - is it possible to use them in combination?

PharmDr. Ivana Tašková

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):121-123 | DOI: 10.36290/psy.2022.026  

Kazuistika se zabývá výběrem vhodných psychofarmak ze skupiny antidepresiv u pacienta s úzkostnou poruchou a současně trpícího častými migrenózními záchvaty. V literatuře jsou hojně popisovány interakce serotonergních antidepresiv a látek ze skupiny triptanů (antimigrenózní léčiva). Obáváme se vzniku serotoninového syndromu, který může být v případě, že není adekvátně léčen, i život ohrožujícím stavem. V praxi je potřeba umět posoudit klinickou závažnost každé lékové interakce tak, abychom její význam nepřeceňovali, ani nepodcenili. Nesprávnou interpretací lékové interakce můžeme pacienta ohrozit vystupňovanými nežádoucími účinky nebo neúčinností...

Právní aspekty péče o pacienta s omezenou svéprávností - praktický návod pro každodenní praxi

Legal aspects of caring for patients with limited personality - practical instructions for daily practice

JUDr. Šárka Špeciánová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):130-134 | DOI: 10.36290/psy.2022.028  

Úvodní článek poskytl lékařům základní přehled o ustanoveních souvisejících s omezením svéprávnosti. Tato navazující část se bude věnovat praktickým otázkám souvisejícím s poskytováním zdravotních služeb osobám s omezenou svéprávností tak, jak to odpovídá úpravě v zákoně o zdravotních službách a podpůrně i úpravě uvedené v občanském zákoníku.

Migréna, anxieta, deprese - může biologická léčba pomoci?

MUDr. Jolana Marková, FEAN

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):124-128