Psychiatr. praxi. 2021;22(2):89-93 | DOI: 10.36290/psy.2021.018

Črevná mikrobiota a jej vplyv na behaviorálne prejavy

MUDr. Marcela Šoltýsová1, 2, MUDr. Aleksandra Tomova, PhD.1, prof. MUDr. Daniela Ostatníková, PhD.1
1 Fyziologický ústav, Akademické centrum výskumu autizmu, Univerzita Komenského, Lekárska fakulta, Bratislava
2 Detská psychiatrická ambulancia, Detská fakultná nemocnica s poliklinikou, Banská Bystrica

Súvislosť medzi zložením črevnej mikrobioty a prejavmi v správaní je pre vedu relatívne novou a veľmi zaujímavou oblasťou výskumu. Nesie v sebe prísľub možného využitia modulácie mikrobioty za účelom redukcie problematických behaviorálnych prejavov ako súčasť komplexného prístupu k pacientom s duševnou poruchou. Tento článok má za cieľ stručne opísať aktuálny stav poznatkov v tejto oblasti, so zameraním sa na vybrané cesty komunikácie medzi črevom a mozgom spojené s tvorbou neuroaktívnych molekúl, a tiež opisuje vzťah vybraných duševných porúch k zastúpeniu baktérií v čreve.

Klíčová slova: črevná mikrobiota, behaviorálne prejavy, duševné poruchy.

The relationship between gut microbiota and behavior

The relationship between the composition of gut microbiota and behavior is a relatively new and interesting field of research. It promises the possible use of modulation of microbiota to reduce problem behavior, as part of comprehensive approach to patients with mental disorders. This article aims to briefly describe the current state of knowledge in this area, focusing on selected pathways of communication between gut and the brain, which are associated with production of neuroactive molecules, and also describes the relationship with composition of the gut microbiota.

Keywords: gut microbiota, behavior, mental disorders.

Zveřejněno: 9. červenec 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šoltýsová M, Tomova A, Ostatníková D. Črevná mikrobiota a jej vplyv na behaviorálne prejavy. Psychiatr. praxi. 2021;22(2):89-93. doi: 10.36290/psy.2021.018.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Li J, Jia H, Cai X, et al. An integrated catalog of reference genes in the human gut microbiome. Nat Biotechnol. 2014; 32(8): 834-841. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Forsythe P, Kunze WA. Voices from within: gut microbes and the CNS. Cell Mol Life Sci. 2013; 70(1): 55-69. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Mueller NT, Differding MK, Østbye T, et al. Association of birth mode of delivery with infant faecal microbiota, potential pathobionts, and short chain fatty acids: a longitudinal study over the first year of life. BJOG. 2020. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Blaser MJ, Devkota S, McCoy KD, et al. Lessons learned from the prenatal microbiome controversy. Microbiome. 2021; 9(1): 8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Wang S, Egan M, Ryan CA, et al. A good start in life is important-perinatal factors dictate early microbiota development and longer term maturation. FEMS Microbiol Rev. 2020; 44(6): 763-781. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Blaser MJ. Antibiotic use and its consequences for the normal microbiome. Science. 2016; 352(6285): 544-545. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. De Filippo C, Cavalieri D, Di Paola M, et al. Impact of diet in shaping gut microbiota revealed by a comparative study in children from Europe and rural Africa. Proc Natl Acad Sci U S A. 2010; 107(33): 14691-14696. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Yatsunenko T, Rey FE, Manary MJ, et al. Human gut microbiome viewed across age and geography. Nature. 2012; 486(7402): 222-227. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Sampson TR, Mazmanian SK. Control of brain development, function, and behavior by the microbiome. Cell Host Microbe. 2015; 17(5): 565-576. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Jurek L, Sevil M, Jay A, et al. Is there a dysbiosis in individuals with a neurodevelopmental disorder compared to controls over the course of development? A systematic review. Eur Child Adolesc Psychiatry. 2020. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Neufeld KA, Kang N, Bienenstock J, Foster JA. Effects of intestinal microbiota on anxiety-like behavior. Commun Integr Biol. 2011; 4(4): 492-494. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Borre YE, O'Keeffe GW, Clarke G, et al. Microbiota and neurodevelopmental windows: implications for brain disorders. Trends Mol Med. 2014; 20(9): 509-518. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Silva YP, Bernardi A, Frozza RL. The Role of Short-Chain Fatty Acids From Gut Microbiota in Gut-Brain Communication. Front Endocrinol (Lausanne). 2020; 11: 25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Cussotto S, Sandhu KV, Dinan TG, Cryan JF. The Neuroendocrinology of the Microbiota-Gut-Brain Axis: A Behavioural Perspective. Front Neuroendocrinol. 2018; 51: 80-101. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Boonchooduang N, Louthrenoo O, Chattipakorn N, Chattipakorn SC. Possible links between gut-microbiota and attention-deficit/hyperactivity disorders in children and adolescents. Eur J Nutr. 2020; 59(8): 3391-403. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Strandwitz P. Neurotransmitter modulation by the gut microbiota. Brain Res. 2018; 1693(Pt B): 128-133. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Sharon G, Cruz NJ, Kang DW, Gandal MJ, Wang B, Kim YM, et al. Human Gut Microbiota from Autism Spectrum Disorder Promote Behavioral Symptoms in Mice. Cell. 2019; 177(6): 1600-18.e17. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Iglesias-Vázquez L, Van Ginkel Riba G, Arija V, Canals J. Composition of Gut Microbiota in Children with Autism Spectrum Disorder: A Systematic Review and Meta-Analysis. Nutrients. 2020; 12(3). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Sandler RH, Finegold SM, Bolte ER, et al. Short-term benefit from oral vancomycin treatment of regressive-onset autism. J Child Neurol. 2000; 15(7): 429-435. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Roussin L, Prince N, Perez-Pardo P, et al. Role of the Gut Microbiota in the Pathophysiology of Autism Spectrum Disorder: Clinical and Preclinical Evidence. Microorganisms. 2020; 8(9). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Ohland CL, Kish L, Bell H, et al. Effects of Lactobacillus helveticus on murine behavior are dependent on diet and genotype and correlate with alterations in the gut microbiome. Psychoneuroendocrinology. 2013; 38(9): 1738-1747. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Abdellatif B, McVeigh C, Bendriss G, Chaari A. The Promising Role of Probiotics in Managing the Altered Gut in Autism Spectrum Disorders. Int J Mol Sci. 2020; 21(11). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Shaaban SY, El Gendy YG, Mehanna NS, et al. The role of probiotics in children with autism spectrum disorder: A prospective, open-label study. Nutr Neurosci. 2018; 21(9): 676-681. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Kang DW, Adams JB, Coleman DM, et al. Long-term benefit of Microbiota Transfer Therapy on autism symptoms and gut microbiota. Sci Rep. 2019; 9(1): 5821. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Sukmajaya AC, Lusida MI, Soetjipto, Setiawati Y. Systematic review of gut microbiota and attention-deficit hyperactivity disorder (ADHD). Ann Gen Psychiatry. 2021; 20(1): 12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Hiergeist A, Gessner J, Gessner A. Current Limitations for the Assessment of the Role of the Gut Microbiome for Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD). Front Psychiatry. 2020; 11: 623. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Arentsen T, Raith H, Qian Y, et al. Host microbiota modulates development of social preference in mice. Microb Ecol Health Dis. 2015; 26: 29719. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Kumperscak HG, Gricar A, Ülen I, Micetic-Turk D. A Pilot Randomized Control Trial With the Probiotic Strain. Front Psychiatry. 2020; 11: 181. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Evrensel A, Tarhan KN. Emerging role of Gut-microbiota-brain axis in depression and therapeutic implication. Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry. 2021; 106: 110138. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Morais LH, Schreiber HL, Mazmanian SK. The gut microbiota-brain axis in behaviour and brain disorders. Nat Rev Microbiol. 2021; 19(4): 241-255. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Bruch JD. Intestinal infection associated with future onset of an anxiety disorder: Results of a nationally representative study. Brain Behav Immun. 2016; 57: 222-226. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Desbonnet L, Garrett L, Clarke G, et al. Effects of the probiotic Bifidobacterium infantis in the maternal separation model of depression. Neuroscience. 2010; 170(4): 1179-1188. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Bravo JA, Forsythe P, Chew MV, et al. Ingestion of Lactobacillus strain regulates emotional behavior and central GABA receptor expression in a mouse via the vagus nerve. Proc Natl Acad Sci U S A. 2011; 108(38): 16050-16055. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Watson H, Mitra S, Croden FC, et al. A randomised trial of the effect of omega-3 polyunsaturated fatty acid supplements on the human intestinal microbiota. Gut. 2018; 67(11): 1974-1983. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Tomova A, Bukovsky I, Rembert E, et al. The Effects of Vegetarian and Vegan Diets on Gut Microbiota. Front Nutr. 2019; 6: 47. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Tomova A, Soltys K, Kemenyova P, et al. The Influence of Food Intake Specificity in Children with Autism on Gut Microbiota. Int J Mol Sci. 2020; 21(8). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Garcia SC, Mikhail ME, Keel PK, et al. Increased rates of eating disorders and their symptoms in women with major depressive disorder and anxiety disorders. Int J Eat Disord. 2020; 53(11): 1844-1854. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Psychiatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.