Psychiatr. praxi. 2026;27(2):123-130

Zaznělo na 22. konferenci Psychiatrie pro praxi v Olomouci ve dnech 27.-28. listopadu 2025. A ještě dvakrát k trazodonu

MUDr. Zuzana Zafarová

Zpracováno na základě přednášek MUDr. Mariana Korandy, MBA a MUDr. Lucie Bundárové. 

Název satelitního sympozia společnosti Angelini Pharma na 22. konferenci Psychiatrie pro praxi, která proběhla v listopadu 2025 v Olomouci, jasně napovídá, že bylo věnováno tomuto antidepresivu s příznivým vlivem na architekturu spánku, které představuje trochu opomíjenou volbu u onkologických pacientů s depresí, ale i u neonkologických mladších i starších nemocných s depresí, nespavostí a prvky úzkosti.

MUDr. Koranda se zaměřil na léčbu psychických poruch u pacientů s onkologickým onemocněním. Vysvětlil, jak probíhá reakce pacienta na sdělení onkologické diagnózy od silného klasického sledu emocí po kognitivní zpracování cestou asimilace a akomodace. Upozornil na častý výskyt psychických poruch u onkologických nemocných, zejm. deprese, ale i úzkosti, poruch spánku, únavy, existenciální úzkosti či suicidality. Popsal posttraumatický rozvoj jako zásadní pozitivní změnu vyvolanou silným stresem, kdy jedinec po zpracování traumatizující informace dosáhne vyšší míry odolnosti. Zmínil možný vliv spirituality a úrovně vzdělání na schopnost vypořádat se s onkologickou diagnózou a věnoval se metodám záchytu a měření tísně pomocí emočních teploměrů a tzv. Problem List. Rozebral možnosti léčby zahrnující psychoterapii (podpůrnou, kognitivně-behaviorální, existenciální), farmakoterapii (antidepresiva, anxiolytika, antipsychotika), paliativní intervence (řešení bolesti, dušnosti, nespavosti, úzkosti, celkové nepohody) a psychoedukaci. Z farmakoterapie se zaměřil na antidepresiva a jejich individuální volbu podle léčebných cílů, typu nádorového onemocnění, průvodní medikace, komorbidit a prognózy. Poukázal na trazodon jako vhodné antidepresivum u onkologických pacientů, a to zejména kvůli jeho příznivým účinkům na harmonizaci spánku, na zmírnění deprese a úzkosti a dobré snášenlivosti. 

MUDr. Bundárová se věnovala významu pomalovlnného spánku (SWS, Slow-Wave Sleep) a možnostem jeho terapeutického ovlivnění. SWS je nejhlubší fáze non-REM spánku. Jeho hlavní úlohou je regenerace organismu a obnova psychických funkcí. Důležitý je pro celkové zklidnění, imunitní funkce, čištění mozku od metabolitů a konsolidaci paměti. U mladých dospělých činí 15–25 % spánku, ve stáří jeho podíl klesá. Zkrácení SWS je spojováno s depresí, úzkostí a posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) a naopak prodloužený SWS koreluje s větší odolností vůči stresu. U pacientů s depresí je SWS výrazně zkrácený nebo téměř chybí. Farmakoterapeuticky je možné SWS příznivě ovlivnit některými antidepresivy – mirtazapin, trazodon, agomelatin a amitriptylin. Benzodiazepiny (BZD) a Z-hypnotika při dlouhodobém užívání SWS narušují. Navíc hrozí riziko tolerance, závislosti a insomnie při vysazení. Trazodon je antidepresivum s příznivým vlivem na SWS. Má rychlý nástup účinku, anxiolytický efekt a může jej předepsat i praktický lékař. Na 3 kazuistikách MUDr. Bundárová demonstrovala, že trazodon lze s výhodou použít u mladých i starších nemocných. V mladším věku je jeho výhodou minimální riziko sexuálních nežádoucích účinků, možnost zůstat aktivní během dne a dobrá kvalita spánku, u staršího pacienta pak dobrá snášenlivost, možnost pozvolné titrace a kombinovatelnost s další medikací.

Zveřejněno: 21. červenec 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Zafarová Z. Zaznělo na 22. konferenci Psychiatrie pro praxi v Olomouci ve dnech 27.-28. listopadu 2025. A ještě dvakrát k trazodonu. Psychiatr. praxi. 2026;27(2):123-130.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Calhoun LG, Tedeschi RG. The Foundations of Posttraumatic Growth: An Expanded Framework. In L. G. Calhoun & R. G. Tedeschi (Eds.). Lawrence Erlbaum Associates Publishers. Handbook of posttraumatic growth: Research & practice. 2006: 3-23
  2. Mareš J. Posttraumatický rozvoj člověka. Praha: Grada. 2012:198 s.
  3. Kunz S, Joseph S, Geyh S, et al. Posttraumatic growth and adjustment to spinal cord injury: Moderated by posttraumatic depreciation? Psychol Trauma. 2017 Jul;9(4):434-444. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Linley PA, Joseph S. Positive change following trauma and adversity: a review. J Trauma Stress. 2004 Feb; 17(1):11-21. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Carver CS. Generalization, adverse events, and development of depressive symptoms. J Pers. 1998 Aug; 66(4):607-619. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Paulík K. Volba strategií zvládání zátěže mužů a žen. In Blatný M, Vobořil D, Květoň P, et al. (Eds.), Sociální procesy a osobnost 2009. Člověk na cestě životem: rizika, výzvy, příležitosti. Sborník z konference 16.-18. září 2009. Brno: Psychologický ústav Akademie věd ČR; 272-281.
  7. Preiss M. Trauma a posttraumatický růst. Psychiat. pro Praxi. 2009; 10(1):12-18.
  8. Hvidt NC, Mikkelsen TB, Zwisler AD, et al. Spiritual, religious, and existential concerns of cancer survivors in a secular country with focus on age, gender, and emotional challenges. Support Care Cancer. 2019 Dec; 27(12):4713-4721. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Weiss T. Correlates of posttraumatic growth in husbands of breast cancer survivors. Psychooncology. 2004 Apr; 13(4):260-268. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. McDonough MH, Sabiston CM, Wrosch C. Predicting changes in posttraumatic growth and subjective well-being among breast cancer survivors: the role of social support and stress. Psychooncology. 2014 Jan;23(1):114-20. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Cormio C, Muzzatti B, Romito F, et al. Posttraumatic growth and cancer: a study 5 years after treatment end. Support Care Cancer. 2017 Apr;25(4):1087-1096. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Mitchell AJ. Pooled results from 38 analyses of the accuracy of distress thermometer and other ultra-short methods of detecting cancer-related mood disorders. J Clin Oncol. 2007 Oct 10; 25(29):4670-4681. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Emotion Thermometers Tool. University of Leicester. Available from: https://www.psycho-oncology.info/ET.htm.
  14. Zabora J, Brintzenhofeszoc K, Curbow B, et al. The prevalence of psychological distress by cancer site. Psychooncology. 2001 Jan-Feb;10(1):19-28. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Khera N, Holland JC, Griffin JM. Setting the stage for universal financial distress screening in routine cancer care. Cancer. 2017 Nov 1; 123(21):4092-4096. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Yabroff KR, Dowling EC, Guy GP Jr, et al. Financial Hardship Associated With Cancer in the United States: Findings From a Population-Based Sample of Adult Cancer Survivors. J Clin Oncol. 2016 Jan 20; 34(3):259-267. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Angenendt G, Schütze-Kreilkamp U, Tschuschke V. Psychoonkologie v praxi: psychoedukace, poradenství a terapie. Praha: Portál; 2010.
  18. Hamer M, Chida Y, Molloy GJ. Psychological distress and cancer mortality. J Psychosom Res. 2009 Mar; 66(3):255-258. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Cipriani A, Furukawa TA, Salanti G, et al. Comparative efficacy and acceptability of 21 antidepressant drugs for the acute treatment of adults with major depressive disorder: a systematic review and network meta-analysis. Lancet. 2018 Apr 7; 391(10128):1357-1366. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Stahl SM. Mechanism of action of trazodone: a multifunctional drug. CNS Spectr. 2009; 14(10): 536-546. Přejít k původnímu zdroji...
  21. SPC Trittico AC, www.sukl.cz
  22. SPC Trittico Prolong. www.sukl.cz
  23. Fagiolini A, González-Pinto A, Miskowiak KW, et al. Role of trazodone in treatment of major depressive disorder: an update. Ann Gen Psychiatry. 2023 Sep 2; 22(1):32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Erman MK. Sleep architecture and its relationship to insomnia. J Clin Psychiatry. 2001; 62 Suppl 10: 9-17.




Psychiatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.