Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 244-246
Psychofarmaka způsobují řadu nežádoucích účinků. Mezi opomíjené, nicméně pro pacienty významné nežádoucí účinky patří ovlivnění spánku. Psychotropní medikace jednak ovlivňuje spánkové parametry, jako je kontinuita spánku, zastoupení jednotlivých spánkových stadií nebo spánková latence, jednak může vyvolat nebo zhoršit některé chorobné jednotky související se spánkem. Jednou z nich je vyvolání či zhoršení syndromu neklidných nohou při léčbě psychofarmaky, zejména antidepresivy. Další je obstrukční spánková apnoe u antipsychotiky vyvolaného metabolického syndromu.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 247-249
Medicína založená na důkazech potvrdila, že antidepresiva jsou účinná v léčbě deprese, ale dodnes není zřejmé, jaké antidepresivum bude nejlepší pro kterého pacienta. Výsledky EEG studií ukazují, že po jednom týdnu léčby antidepresivem můžeme správně předpovědět, že 8 z 10 pacientů nedosáhne odpovědi na léčbu, pokud bude ve stejné léčbě antidepresivem pokračováno dalších 3–7 týdnů. EEG může pomoci ve volbě správného antidepresiva obdobně jako mikrobiologické vyšetření pomáhá zvolit správné antibiotikum.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 250-253
Autor v práci charakterizuje problematiku niektorých novodobých nelátkových závislostí, hlavne závislosti na internete a nakupovaní. Na kazuistike liečeného pacienta závislého na nakupovaní poukazuje na špecifiká tejto problematiky, ako aj možnosti liečby.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 254-256
V článku doplněném dvěma kazuistikami shrnuji základní teoretické a praktické poznatky o výskytu, diagnostice a léčbě odvykacího stavu s deliriem u nemocných závislých na alkoholu. Snažím se upozornit na rizika s touto poruchou a její léčbou spojená. V článku vycházím převážně z praktických zkušeností s léčbou těchto pacientů na našem oddělení.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 257-260
Poruchy chování patří do klinického obrazu demence všech typů. Při jejich vzniku je nutné zajistit bezpečí pacienta a jeho okolí, zjistit příčinu stavu a cíleně ji léčit (odstranit). Hlavní součástí intervence jsou nefarmakologické postupy, včetně práce s pečujícími. Farmakoterapie je indikovaná pouze u nezvládnutelných stavů agresivity, obtěžující psychotické produkci a úzkostné či depresivní symptomatice, při selhání nefarmakologických postupů. Vhodná jsou SSRI antidepresiva nebo trazodon. Podávání antipsychotik je sporné, vždy je třeba individuálně posoudit poměr jejich přínosu a rizika. U demence Alzheimerova typu jsou indikované inhibitory cholinesteráz...
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 262-265
Terapeutické přístupy u pacientů s poruchami přizpůsobení (adaptačními poruchami) volíme nejčastěji podle převažující psychopatologie, postupujeme symptomaticky, prakticky neexistují kontrolované studie. V klinické praxi narůstá preskripce antidepresiv, a to nejen u depresivních poruch, v popředí oblíbenosti jsou inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). V následujícím textu jsou zmíněny některé hlavní informace o poruchách přizpůsobení a také výsledky několika farmakologických studií.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 266-268
Farmakoterapia akéhokoľvek ochorenia v gravidite so sebou prináša samozrejmé riziká negatívneho účinku farmaka na plod. Pri psychotických ochoreniach vzhľadom na riziko exacerbácie stavu je často risk – benefit naklonený na stranu kontinuálnej farmakoterapie napriek možnému ohrozeniu nenarodeného dieťaťa. Príspevok sumarizuje literárne zdroje o podávaní olanzapínu počas gravidity a ilustruje ho na podklade troch kazuistík.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 269-271
Hyperkinetická porucha/ADHD je psychické ochorenie v detstve s najvyššou prevalenciou a vysokou komorbiditou rôznych psychických porúch, vrátane porúch spánku. Primárne poruchy spánku, taktiež časté v detskej populácií, sa v detskom veku môžu počas dňa prejavovať najmä príznakmi hyperkinetického syndrómu, a ak sú dlhodobé, môžu byť mylne diagnostikované ako hyperkinetická porucha. V našej práci, na základe analýzy chorobopisov hospitalizovaných pacientov s hyperkinetickou poruchou za obdobie 4 rokov, sme u týchto pacientov zistili vysokú komorbiditu porúch spánku (60,9 %), medzi najčastejšie dyssomnie patrili nepokojný, prerušovaný spánok, včasná insomnia...
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 272-273
V úvodu čtenáře stručně seznamujeme s definicí poruch sexuální preference. Kazuistika ilustruje příběh chlapce v období 3 let, který navštívil naše sexuologické oddělení krátce poté, co spáchal sexuální delikt. Čtenáři se seznámí s diagnostickým procesem a s průběhem a komplikacemi při následné terapii. Na konci se zamýšlíme nad dalším osudem chlapce na začátku jeho dospělosti.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 274-275
Autoři podávají přehled problematiky nadužívání alkoholu ve vyšším věku. Podrobněji se zaměřují na nemocné s diagnózami F10× hospitalizovanými na ženském gerontopsychiatrickém primariátě v letech 2002–2006. Skutečnost, že tento soubor představuje 2,92 % ze všech přijatých na primariátě, považují za alarmující. Navrhují podrobné prošetření výskytu alkoholizmu u naší populace starší 65 let, cíleně zaměřenou amamnézu a v případě potřeby zahájení časné intervence.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 276-278
V článku nabízím několik zážitků a úvah z ambulantní praxe ze svého působení jako lékař-asistent v regionu Amsterdam-Východ.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 282
Brno se stalo v září dějištěm již 13. společného setkání českých a slovenských psychiatrů. V kongresových prostorách hotelu Voroněž se konalo 12 odborných sympozií, 4 firemní satelitní sympozia, 4 plenární přednášky a posterová sekce. Sjezd byl akreditován nejen pro psychiatry, ale i pro zdravotní sestry a další odborníky zapojené do péče o duševně nemocné, čehož mnozí z nich využili, a podíleli se tak na vysoké účasti – registrováno bylo přes 550 hostů.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 282
Již čtvrté pracovní dny, konané každé dva roky, byly tradičně pořádány primářem Dvorákem a profesorem Rektorem v Levoči na Slovensku. Jde o ojedinělé setkání neurologů, psychiatrů a dalších odborníků pečujících o nemoci centrálního nervového systému.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 279-281
Zdravotnický pracovník má právními předpisy stanovenou povinnost oznámit určité skutečnosti příslušným orgánům. Některé jsou zde vyjmenovány, další se týkají jen mimořádných událostí (např. volby a jiné „katastrofy“ ). Přestože se jedná o skutečnosti, které se psychiatr dozvěděl při výkonu svého povolání, prolamuje oznamovací povinnost zásadu mlčenlivosti. Povinnost oznámení není závislá na přání pacienta. Obvyklá a doporučená forma vyhovění oznamovací povinnosti je písemná, kopie se zakládá do zdravotnické dokumentace. Nesplnění oznamovací povinnosti může být sankcionováno jako správní delikt (v tom případě je odpovědné zdravotnické zařízení,...