Psychofarmaka během těhotenství – mírní, nebo zvyšují riziko pro plod?
Část první: antidepresiva, antipsychotika

Psychotropic drugs in pregnancy – do they reduce or increase the risks for the fetus? Part One: antidepressants, antipsychotics

MUDr. Antonín Šebela, MUDr. Jan Hanka, MUDr. Michal Goetz, Ph.D., prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2018; 19(1e)  

V současnosti můžeme pozorovat rostoucí trend preskripce psychofarmak u žen ve fertilním věku, také se zvyšuje i počet těch, které užívajítyto přípravky přímo během těhotenství. Hlavními skupinami psychoaktivních léků používaných v psychiatrii jsou antidepresiva, antipsychotika,stabilizátory nálady a anxiolytika. Psychofarmaka, avšak i neléčené psychiatrické onemocnění, představují rizikový faktor pro ohroženíprůběhu těhotenství, vývoje plodu a horší poporodní adaptaci exponovaného novorozence. V přehledu shrnujeme aktuální publikovanéúdaje o efektu neléčené deprese a užívání antidepresiv i neléčených psychotických poruch a...

Psychofarmaka během těhotenství – mírní, nebo zvyšují riziko pro plod?
Část druhá: stabilizátory nálady, anxiolytika

Psychotropic drugs in pregnancy – do they reduce or increase the risks for the fetus? Part two: mood stabilizers, anxiolytics

MUDr. Antonín Šebela, MUDr. Eliška Nosková, MUDr. Michal Goetz, Ph.D., prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2018; 19(1e)  

V současnosti roste počet žen, které musí v období gravidity pravidelně užívat psychofarmaka z důvodu duševního onemocnění. Většina psychofarmakpřechází přes placentu do oběhu plodu, a tak mohou ovlivňovat jeho vývoj. Nicméně i neléčené duševní onemocnění v těhotenství představujerizikový faktor pro narušení průběhu gravidity, vývoje plodu a horší poporodní adaptaci novorozence. V přehledu shrnujeme aktuální publikovanéúdaje o efektu neléčené bipolární afektivní poruchy a užívání stabilizátorů nálady i neléčených úzkostných poruch a užívání anxiolytik na průběhtěhotenství, vývoj plodu a časnou poporodní adaptaci novorozence....

Extrapyramidové účinky léčiv – minimum pro farmaceuty

Drug induced movement disorders – basics for pharmacologists

doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D., prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2018; 19(1e)  

Extrapyramidové příznaky se mohou rozvinout jako nežádoucí účinky po celé řadě lékových skupin. Nejznámější jsou chorea tické dyskinézyv souvislosti s dopaminergní terapií u Parkinsonovy nemoci a tardivní dyskinézy.V diagnostice považujeme za mimořádně důležité stanovit fenomenologii extrapyramidového syndromu, vzhledem k tomu, že léčba je odlišnápodle toho, o jaký druh hyperkinézy se jedná. Terapeutický postup spočívá ve snaze o snížení dávky nebo vysazení vyvolávajícího lékua zahrnuje dále specifické možnosti léčby – především farmakoterapii, ale může se také uplatnit botulotoxin a hluboká mozková stimulace.

Bezpečí prostředí jako důležitý atribut redukce sebevražedného jednání hospitalizovaných pacientů

Safety environment as an important atribute in reducing the risk of suicide in inpatients

MUDr. Adam Žaludek, MBA

Psychiatr. praxi 2018; 19(1e): e3-e11 | DOI: 10.36290/psy.2018.027  

Časná detekce rizika sebevraždy a následná hospitalizace pacientů v bezpečném prostředí jsou významné faktory redukce rizika sebevražednéhojednání. Při prošetřování kořenových příčin dokonaných sebevražd na lůžkových psychiatrických odděleních je nedostatečnězabezpečené prostředí citováno na předních místech. Cílem článku je upozornit na důležitost problematiky a poukázat na některé možnézpůsoby, jak zajistit bezpečné prostředí v českých psychiatrických zařízeních, se zaměřením na akutní psychiatrická oddělení.

E-verze 1/18

Psychiatr. praxi 2018; 19(1e)