Ambulantní psychiatrie – základ psychiatrické péče

MUDr. Simona Papežová ve spolupráci se Sekcí ambulantní péče Psychiatrické společnosti ČLS JEP

Psychiatr. praxi. 2025;26(3):139-140

V posledních letech zažívá česká psychiatrie zásadní změny. Mluvíme o reformě péče o duševní zdraví, o síti Center duševního zdraví, o deinstitucionalizaci a podpoře komunitních služeb. Základem péče ale nadále zůstává ambulantní psychiatrie, bez fungování sítě psychiatrických ambulancí by se systém psychiatrické péče již dávno zhroutil...

Diagnostika a farmakoterapie ADHD v dospělosti - 2. část

The diagnosis and pharmacotherapy of adult ADHD - part 2

MUDr. Michal Vodička

Psychiatr. praxi. 2025;26(3):143-150 | DOI: 10.36290/psy.2025.024

Druhá část přehledového článku o ADHD se zaměřuje na časté komorbidní poruchy vyskytující se současně s ADHD, jejich diferenciální diagnostiku a současné farmakoterapeutické přístupy zaměřené na ADHD i jednotlivé komorbidity. Rovněž se věnuje problematice automutilačního a suicidálního chování u pacientů s ADHD a možnostem jeho farmakologické intervence.

Farmakokinetické aspekty dlouhodobě působících antipsychotik 2. generace

Pharmacokinetic aspects of the second generation long acting injectable antipsychotics

MUDr. Martin Hýža, Ph.D., MUDr. Tomáš Skřont

Psychiatr. praxi. 2025;26(3):151-155 | DOI: 10.36290/psy.2025.025

Dlouhodobě působící injekční antipsychotika druhé generace postupně doplňují portfolio přípravků k léčbě schizofrenie. První preparát (risperidon mikrosféry) byl schválen FDA už v roce 2003, poslední (aripiprazol monohydrát 1× za 2 měsíce) až v loňském roce. Výhodou oproti první generaci je zejména lepší snášenlivost, ale i možnost ovlivnění afektivních a dalších příznaků. Nově pak jsou dostupné i preparáty s delším intervalem aplikací (2 nebo 3 měsíce). LAI antipsychotika 2. generace mají lépe definované farmakokinetické profily a většinou nevyžadují p. o. suplementaci, což posouvá možnosti jejich použití do časnějších fází léčby psychotických epizod....

Fenomén sebepoškozování - jak můžeme účinně pomoci? - část 2: Nasměrovat a doprovázet své pacienty k úzdravě

The phenomenon of nonsuicidal self-injury - how can we help effectively? - Part 2: Guiding and accompanying our patients towards recovery

MUDr. Michaela Chmelíková

Psychiatr. praxi. 2025;26(3):156-163 | DOI: 10.36290/psy.2025.026

Tato část textu je věnována zásadám dobrého přístupu k sebepoškozujícím se jedincům a možnostem jejich léčby (psychoterapie, farmakoterapie), tak jak jsou recentně doporučovány v dostupné odborné literatuře a jak se empiricky osvědčují v psychiatrické a psychoterapeutické práci. Důraz je kladen zejména na praktickou využitelnost předkládaných poznatků v běžné ambulantní psychiatrické praxi, zaměřuje se proto především na intervence či edukační zdroje, které můžeme v časově limitovaných podmínkách svým pacientům či jejich blízkým a rodinám přímo poskytnout či doporučit. Jako příklad uceleného konceptu přístupu k sebepoškozujícímu se pacientovi včetně...

Transgender identita a duševní zdraví

Transgender identity and mental health

MUDr. Daniela Kestlerová

Psychiatr. praxi. 2025;26(3):164-166 | DOI: 10.36290/psy.2025.027

Přehledový článek si klade za cíl poskytnout povědomí o současném stavu poznání v oblasti transgender identity a duševního zdraví, identifikovat hlavní výzvy a navrhnout směry pro budoucí výzkum a intervence. V následujících částech článku se zaměříme na analýzu literatury o duševním zdraví transgender jedinců, přičemž zvláštní pozornost bude věnována faktorům, které přispívají k duševní pohodě i tísni. Dále se budeme zabývat strategií a intervencemi, které mohou podpořit duševní zdraví této populace, s důrazem na informovaný přístup ve zdravotnictví a komunitních službách.

Míra nárůstu suicidálního chování u dětí v preadolescentním věku po pandemii covidu-19. Profil suicidálních dětí hospitalizovaných na dětské psychiatrii

The increasing rate of suicidal behavior in preadolescent children after COVID-19 pandemic. The profile of suicidal children hospitalized in department of children psychiatry

MUDr. Katarína Jaššová, Ph.D., MUDr. Markéta Holá, MUDr. Tereza Podhorná

Psychiatr. praxi. 2025;26(3):168-171 | DOI: 10.36290/psy.2025.028

Míra suicidality u dětí v posledních letech rapidně stoupá. Zatímco problematika suicidálního chování adolescentů je relativně dobře zmapovaná, suicidalita v preadolescentním věku zůstává mírně opomíjená. Kolektiv autorů zkoumal vzestup suicidálního chování jako indikace k hospitalizaci na Oddělení dětské psychiatrie FTN. Proti roku 2019 jsme v roce 2022 zaznamenali téměř 3násobný nárůst hospitalizovaných dětí pro suicidální chování a 5násobný nárůst hospitalizací pro suicidální pokusy. Nejčastějším rizikovým faktorem suicidálních dětí je premorbidní psychiatrická komorbidita a psychiatrické onemocnění některého z členů rodiny. Významným rizikovým...

Využití muzikoterapeutických technik jako podpory schematerapie u hospitalizovaných pacientů: Možnosti integrace napříč diagnostickými skupinami

Integrating music therapy into schema therapy for hospitalized patients with mental disorders: Clinical reflections and case examples

Mgr. et Mgr. Zdeněk Maté, prof. MUDr. Ján Praško, CSc., Mgr. Draga Čermáková, PhDr. Marie Ocisková, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2025;26(3):172-180 | DOI: 10.36290/psy.2025.029

Úvod: Článek se zabývá integrací muzikoterapeutických metod jako podpory schematerapie u hospitalizovaných pacientů s různými psychiatrickými diagnózami. Cílem je prozkoumat možnosti využití hudby jako prostředku pro posílení prožitkové práce, zpracování maladaptivních schémat a aktivaci zdravých módů. Metodologie: Autoři využívají kazuistický přístup u čtyř hospitalizovaných pacientů s depresí, bipolární poruchou, schizofrenií a sociální fobií. U každého je stručně popsána terapeutická strategie a konkrétní muzikoterapeutické intervence. Výsledky: Integrace muzikoterapeutických technik posílila schopnost pacientů kontaktovat a verbalizovat emoce,...

Dopad opioidů a substituční léčby na kognitivní funkce

The impact of opioids and substitution treatment on cognitive functions

Mgr. Aneta Votavová, Mgr. Lenka Šťastná, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2025;26(3):184-188 | DOI: 10.36290/psy.2025.030

Tento přehledový článek se zaměřuje na vztah mezi opioidy a kognitivními funkcemi, který může vést k významným změnám od akutních účinků až po dlouhodobé deficity. Publikované studie poukazují na narušení kognitivních funkcí, přičemž některé obtíže přetrvávají i při abstinenci. Prenatální expozice opioidům je spojena s vysokými riziky pro vývoj dítěte, zdůrazňujícími důležitost prevence a podpory těhotných uživatelek. Substituční léčba sice snižuje výskyt relapsů, avšak může nadále negativně ovlivňovat stav kognice. Rozporuplné výsledky výzkumů pramení mimo jiné z rozdílných metodik, komorbidit a socioekonomických faktorů. Přesto se u části klientů...

Spolupráce muzikoterapie a schematerapie v hospitalizační péči o pacienty s hraniční poruchou osobnosti: klinické kazuistiky a doporučení pro praxi

The collaboration of music therapy and schema therapy in inpatient psychiatric care of patients with borderline personality disorder: Clinical case studies and practical recommendations

Mgr. et Mgr. Zdeněk Maté, prof. MUDr. Ján Praško, CSc., Mgr. Karolína Richtrová, MUDr. Jan Pasztor, Mgr. Draga Čermáková, Mgr. Marina Jermařová, PhDr. Marie Ocisková, PhD.

Psychiatr. praxi. 2025;26(3):E1-E9 | DOI: 10.36290/psy.2025.034

Tento článek se zabývá spoluprací mezi muzikoterapií a schematerapií ve skupinové i individuální formě. Cílem je prozkoumat, jak může muzikoterapie podpořit prožitkovou práci ve schematerapii, zejména v kontextu dialogu mezi módy, zvládání Kritika, ošetření Zranitelného dítěte a rozvoje Laskavého rodiče. Článek se zaměřuje na možnosti propojení těchto dvou přístupů a nabízí praktické příklady, jak muzikoterapii začlenit do terapeutických postupů. Reflexe pacientů s hraniční poruchou osobnosti (BPD) naznačují, že kombinace těchto přístupů může zlepšit přístup k emocím a usnadnit změnu maladaptivních schémat. V diskuzi jsou uvedeny výhody a nevýhody...

Emoční poruchy v dospívání II - z pohledu klinického psychologa

Emotional disorders in adolescence II - from the perspective of a clinical psychologist

PhDr. Veronika Buchtová

Psychiatr. praxi. 2025;26(3):197-201 | DOI: 10.36290/psy.2025.032

V psychiatrické praxi se poměrně často diagnostikuje u dospívajících dívek smíšená porucha chování a emocí. Představíme diferenciální diagnostiku poruch chování a emocí v pubertě u disharmonicky se vyvíjející pacientky a návrhy opatření (při posouzení osobnostních, sociálních a výchovných prekurzorů potíží).

Expozice a terapie pobídkami při léčbě závislostí - diskuze nad výhradami

Exposure and cue-exposure therapy in addiction treatment - discussion of reservations

MUDr. Milan Beniš, MUDr. Jiří Podlipný, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2025;26(3):202-205 | DOI: 10.36290/psy.2025.033

Techniky využívající expozic v léčbě psychických poruch jsou rozšířené, dobře známé a mají zpravidla dobře podloženou účinnost. Principu expozice při léčbě závislostí využívá především přístup terapie pobídkami (cue-exposure therapy = CET). Mezi terapeuty a odborníky, kteří se léčbě závislosti věnují, však budí expoziční léčba výhrady. Tyto výhrady mají charakter etických rozvah, principiálních rozporů a pochybností. Tyto výhrady nejčastěji zaznívají v diskuzích a mají charakter expertního stanoviska. Dále platí, že výhrady nelze dohledat v publikované formě, případně nelze dohledat, jakými důkazy jsou podloženy. Nabízí se tyto výhrady zúžit právě...

Pacient pohledem vybrané trestněprávní a kriminologické problematiky

The patient from the perspective of selected criminal law and criminological issues

JUDr. Petr Jambor

Psychiatr. praxi. 2025;26(3):189-196 | DOI: 10.36290/psy.2025.031

Poskytovatelé zdravotních služeb se v souvislosti s výkonem své profese mohou setkávat s osobami, které jsou v pozici obětí a někdy i pachatelů trestné činnosti. Tento příspěvek se zabývá oprávněními a povinnostmi poskytovatelů zdravotních služeb ve vztahu k pacientovi, ať už v pozici oběti trestného činů či pachatele. Pozornost je rovněž věnována možnostem ochrany zdravotnických pracovníků před ohrožením pocházejícím ze strany pacienta. Včasné odhalení a identifikace viktimizace pacienta je nesnadným úkolem, zvláště jedná-li se o zvlášť zranitelnou oběť, oběť velmi zraňujícího (citlivého) trestného činu. V této souvislosti proto také odkazujeme na...

Hypomagnezemie jako nejčastější nediagnostikovaná iontová nerovnováha v klinické praxi a jak ji řešit

MUDr. Jiří Havel, MSc.

Psychiatr. praxi. 2025;26(3):206-210