Trauma a posttraumatický růst

Trauma and posttraumatic growth

PhDr. Marek Preiss Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 8-11  

Práce shrnuje základní informace o posttraumatickém růstu (PTG) v souvislosti s vyrovnáváním se s traumatem či s krizovou situací. Uvádí možnost měření a pracovní verzi dotazníkové metody. Zmiňuje 5 kategorií posttraumatického růstu – vztahy s druhými lidmi, nové životní možnosti, osobnostní růst, spirituální změnu a ocenění života.

Zobrazovací metody v psychiatrické praxi

Neuroimaging in psychiatric practice

MUDr. Tomáš Novák

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 12-16  

Zavedení výpočetní tomografie do klinické praxe v 70. letech znamenalo revoluci v diagnostice. První neinvazivní vizualizace mozků in vivo vzbudila i v psychiatrii velká očekávání. Přes ohromné množství nových informací o duševních poruchách, které strukturální a později i funkční zobrazovací metody přinesly, pro rutinní psychiatrickou diagnostiku zůstává jejich přínos limitovaný. Současně neexistují jasná doporučení pro indikace zobrazovacích metod v psychiatrické praxi, snad s výjimkou diagnostiky demence a akutních stavů spojených s poruchami vědomí či jinou neurologickou symptomatikou. Sdělení se bude orientovat především na v klinické praxi využívané...

Psychodynamické aspekty farmakoterapie

Psychodynamic aspects of pharmacotherapy

MUDr. Peter Bobovník

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 17-19  

Nepopierateľné úspechy neurovied a psychofarmakológie by mohli viest k zjednodušujúcej ilúzii psychiatra ako objektívneho vedca a pacientov ako biologických objektov. Tie by mali pri doporučenej dávke neurochemicky správne zareagovať a uzdraviť sa. V rámci komplexného biopsychosociálneho hľadiska je možné uvažovať i o psychologických aspektoch farmakoterapie. Príspevok je zameraný na isté prenosové a protiprenosové aspekty vzťahu predpisujúceho a pacienta a tiež na (nevedomý) význam medikácie pre pacienta. Všíma si možný podiel odporu a negatívnej terapeutickej odpovede na fenomény ako noncompliance, refrakternosť na liečbu a hypersenzitivitu na nežiaduce...

Antipsychotiká novej generácie ako podnety pre nové klinické uvažovanie

Antipsychotic medications of new generation as stimuli for new clinical thinking

MUDr. Ivan André PhD

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 20-21  

Doterajšia prax s novými typmi antipsychotík neprináša len skúsenosti s liečbou v úzkom slova zmysle, praktické skúsenosti majú širší kontext, premietajú sa do viacerých aspektov klinického myslenia. Prakticky ladená práca prináša prehľad niektorých podnetov, ktoré pokladá autor za v tomto zmysle relevantné a pre dennú prax užitočné.

Léčba atypickými antipsychotiky a jejich volba podle spektra nežádoucích účinků

Treatment with atypical antipsychotic drugs and their selection based on the spectrum of side effects

doc. MUDr. Radovan Přikryl Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 22-25  

Uvedením antipsychotik druhé generace do klinické praxe se značně zkvalitnila léčba schizofrenie. Při výběru konkrétního léku je však nutné zvažovat kromě ovlivnění cílových příznaků zejména profil nežádoucích účinků daného léku. Hlavním vedlejším účinkem antipsychotik první generace jsou zejména extrapyramidové nežádoucí účinky či hyperprolaktinémie, která je společně s obezitou, hyperglykemií, hyperlipidemií či kardiálními komplikacemi považována za hlavní rizika spojená s léčbou antipsychotiky druhé generace. Lékaři musí totiž zodpovědně posoudit užitek i případná rizika spojená s nežádoucími účinky zvoleného antipsychotika. Výběr vhodného antipsychotika...

Poruchy spánku v gerontopsychiatrii a možnosti léčby

Sleep disorders in geriatric psychiatry and their treatment

MUDr.  Richard Krombholz, MUDr. Hana Drástová, PhDr. Václav Červenka

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 26-30  

Insomnie je nejčastější spánkovou poruchou vyššího věku. Poruchy spánku provází kromě fyziologického stárnutí i duševní poruchy ve stáří. Tomu je potřeba přizpůsobit i léčebnou strategii. Běžně užívaná hypnosedativa benzodiazepinového i nebenzodiazepinového typu jsou riziková pro pacienty s organickým postižením CNS. Jejich dlouhodobé užívání je zatíženo rizikem vzniku tolerance či závislosti. Melatonin představuje alternativu léčby nespavosti využitelnou u některých skupin pacientů. Kromě úpravy spánku má i další dosud nepříliš probádané pozitivní efekty zejména u pacientů s lékovou závislostí. Autoři tohoto článku se chtějí podělit o své dosavadní...

Farmakoterapie obsedantně kompulzivní poruchy

Pharmacotherapy of obsessive-compulsive disorder

MUDr. Jiřina Kosová

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 31-35  

První volbou v léčbě obsedantně kompulzivní poruchy (OCD) jsou inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SRI). Jednotlivý lék volíme podle spektra nežádoucích vedlejších účinků. Pro dostatečnou terapeutickou odpověď jsou nutné vysoké dávky a delší doba podávání. U respondérů bychom měli pokračovat ve stejné dávce minimálně po dobu 1–2 let, u pacientů s perzistujícími příznaky či mnohočetnými relapsy v anamnéze by měla být léčba celoživotní. Pokud nedosáhneme odpovědi při podávání prvního, nasadíme druhý inhibitor zpětného vychytávání serotoninu. Po opakovaném terapeutickém neúspěchu nasazujeme klomipramin, popřípadě venlafaxin. U non-respondérů...

Možnosti krizové pomoci pro lidi s psychózou

MUDr. Zuzana Foitová, MUDr. Jan Lorenc

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 36-38  

Autoři v článku popisují krizové služby jako součást komunitní psychiatrické péče, jejich funkci a způsoby přístupu k pacientům i v jejich odlišnostech od standardní medicínské péče. Ve druhé části článku se budou zabývat krizovými službami pro psychotické pacienty a jejich existujícími podobami v pražském regionu a připojí dvě kazuistiky.

Slušný násilník vyprovokovaný slušnou ženou

PhDr. Tereza Soukupová

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 39-40  

Domácí násilí bývá převážně chápáno jako vztah pachatele-muže a oběti-ženy, tedy jako mezilidská interakce s jednoznačně rozdělenými rolemi. V praxi se však setkáváme s případy, které se tomuto běžnému očekávání vymykají a které nás nutí přehodnotit takovýto jednoduchý model domácího násilí. Předkládaná kazuistika ilustruje komplexnost vzniku a vývoje domácího násilí a přináší širší pohled na kontext, ve kterém se domácí násilí odehrává.

Jak zvládat profesionální stres u pracovníků v oblasti duševního zdraví

MUDr. Karel Nešpor CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 41-44  

Problémy působené stresem jsou u pracovníků v oblasti duševního zdraví patrně časté. Rathod a spol. (1) uvádějí, že v jejich souboru britských psychiatrů 44 % vážně uvažovalo o změně zaměstnání, 51 % o předčasném důchodu, 26 % o jiné specializaci a 35 % o práci mimo medicínu. Z pozitivních strategií používaných k mírnění stresu uváděli respondenti cvičení, rodinné vztahy, zábavu, společnost, náboženské aktivity, relaxační techniky, kvalitní zájmy a záliby. Z tohoto souboru 11 % vyhledalo poradenství, 14 % hledalo pomoc u svého praktického lékaře a 7 % vyhledalo psychiatra. Pokud je mi známo, podobné údaje z české populace psychiatrů nejsou k dispozici....

Farmakoterapie nadměrné denní spavosti

MUDr. Iva Příhodová

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 44  

Nadměrná denní spavost je hlavním příznakem onemocnění ze skupiny tzv. primárních hypersomnií (narkolepsie s kataplexií, narko­lepsie bez kataplexie, idiopatická hypersomnie a rekurentní hypersomnie). Nadměrnou denní spavostí se projevují také poruchy nočního spánku (např. spánková apnoe, syndrom neklidných nohou, periodické pohyby končetinami ve spánku), léčba pak spočívá v ovlivnění základního onemocnění. Denní spavost může provázet také chronická neurologická onemocnění a některá psychiatrická onemocnění. Léčba významně zlepšuje kvalitu života nemocných.

Regulační poplatky a psychiatrie

MUDr. Jiří Švarc Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 48-50  

Regulační poplatky (dále jen RP) mají regulovat (samozřejmě ve smyslu omezit) konzumaci lékařské péče, pokud možno té zbytečné.

Poučení z e-STAR - historie se opakuje?

prof. MUDr. Eva Češková CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 45-46  

Krátce je zmíněna historie depotních antipsychotik (AP) a příchod prvního dlouhodobě působícího injekčního AP druhé generace (Risperdal Consta). Jsou uvedeny předběžné výsledky studie e-STAR (Schizophrenia Treatment Adherence Registry), elektronického registru adherence k léčbě u schizofrenie u souboru 511 nemocných sledovaných po dobu 18 měsíců, a jsou konfrontovány s publikovanými výsledky po 12měsíčním sledování. Dlouhodobější sledování na větším souboru nemocných potvrdilo vysokou adherenci k léčbě, snížení počtu hospitalizací a možnost dalšího zlepšení klinického a funkčního stavu nemocného. V současné době Risperdal Consta představuje pro řadu...

Agresivita v dětství a její souvislosti - Léky ano, nebo ne…?

MUDr. Jaroslav Matýs

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 52-53  

Ostrava – Pokusit se o demystifikaci psychofarmak v pedopsychiatrické praxi, to byl nelehký cíl, který si stanovila konference s mezinárodní účastí konaná pod názvem uvedeným v titulku. Akce proběhla 7. listopadu 2008 v aule Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě za laskavé podpory Moravskoslezského kraje. Jejím záměrem bylo umožnit komplexní interdisciplinární pohled na problematiku v oblasti medicínské, psychologické a pedagogické intervence u agresivních dětí. Mezi více než třemi sty účastníky tak bylo možné zaznamenat odborníky z řad psychiatrů, sester, psychologů a pedagogů, kteří velmi ocenili možnost mezioborové diskuze.

Autodidaktický test č. 1 / 2009

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(1): 54  

Vážení čtenáři, předložený autodidaktický test ověří, jak pečlivě jste pročetli publikované články. Test se skládá ze 12 otázek, na každou existuje alespoň jedna správná odpověď, řešení najdete v jeho závěru. Přejeme Vám hodně zábavy a především pocit uspokojení z výsledku.