Psychiatr. praxi. 2012;13(2):47
Psychiatr. praxi. 2012;13(2):50-53
Je doložen vztah mezi poruchami cirkadiánních rytmů a patofyziologií deprese. Manipulace s cirkadiánním časovým systémem pomocí spánkové deprivace, fototerapie a novým způsobem účinkujícího antidepresiva agomelatinu představuje inovativní způsob léčby velké deprese.
Psychiatr. praxi. 2012;13(2):54-57
Přehledový článek se v první části zaměřuje na diferenciální diagnostiku epileptických (ES) a neepileptických (NES), především psychogenně podmíněných záchvatů (PNES). Zamýšlí se nad potížemi, které mohou vzniknout následkem nejednotné mezioborové terminologie. V druhé části nabízí nové možnosti psychoterapie u pacientů s PNES a pacientů s kombinací ES a PNES. V závěru je uvedena kazuistika pacientky, u které byla, vzhledem k diagnóze kombinované ES a PNES záchvaty, zavedena kromě antiepileptické medikace i psychoterapie. Konkrétně byla využita Leunerova katatymně imaginativní psychoterapie (KIP). Je zdůrazněna nutnost multidisciplinární spolupráce...
Psychiatr. praxi. 2012;13(2):58-60
Článek podává přehled názorů na patickou ebrietu, vzácný stav, který lze charakterizovat jako abnormní reakci na požití alkoholu; jejím hlavním symptomem je kvalitativní porucha vědomí pod obrazem obnubilace. Diagnostikování tohoto stavu má zásadní význam v soudní psychiatrii; pokud došlo v jeho průběhu ke spáchání trestného činu, závěry znaleckého posuzování o ztrátě rozpoznávacích a ovládacích schopností znamenají ve svých důsledcích přiznání nepříčetnosti. Názory na vyvolávající příčiny patické ebriety se různí, zejména pokud jde o podíl organického postižení mozku, patického EEG nálezu, množství požitého alkoholu a řadu dalších podpůrných...
Psychiatr. praxi. 2012;13(2):61-63
Článek shrnuje základní literární poznatky týkající se této problematiky, zmiňuje škálu hodnocení úzkosti u demence RAID podle Shankar, a kol. a navrhovanou revizi diagnostických kritérií generalizované úzkostné poruchy u osob s demencí podle Starkstein, a kol. Dále jsou uvedena některá doporučení týkající se psychoterapeutických přístupů i farmakoterapie úzkostných poruch u seniorů s demencí.
Psychiatr. praxi. 2012;13(2):64-68
Autorky se v článku zabývají farmakoterapií demence u Alzheimerovy choroby a jiných onemocnění způsobujících demenci s ohledem na jednotlivá stadia demence, a to dle strategie P-PA-IA České alzheimerovské společnosti, a dále reflektují spektrum jednotlivých příznaků tohoto závažného syndromu.
Psychiatr. praxi. 2012;13(2):69-74
Farmakologická léčba má v algoritmu zvládání akutně neklidného pacienta své nezpochybnitelné místo, ale měla by být zahájená pouze v případě, když selžou deeskalační techniky a další nefarmakologické postupy. Ideální neklidová medikace by měla být neinvazivní, snadno aplikovatelná, s rychlým nástupem účinku, efektivně tlumící neklid bez nadměrné sedace pacienta, dobře tolerovaná a pozitivně ovlivňující příznaky základního onemocnění. I přes pestrou paletu momentálně dostupných preparátů ani jeden z nich nesplňuje všechny podmínky. V přehledovém článku jsou diskutovány aktuální možnosti léčebných strategií u neklidného pacienta s primárně psychiatrickou...
Psychiatr. praxi. 2012;13(2):75-77
Paranoia je termín poprvé použitý v psychiatrii v r. 1818 psychiatrem Heinrothem jako název pro chorobné iluze při nenarušené intelektuální schopnosti pacienta. Paranoia, v dnešní klasifikaci trvalá porucha s bludy, je obtížně léčitelná porucha projevující se zejména chronickým paranoidním bludem. V obecném povědomí je paranoia provázena pocitem, že člověk vládne zvláštními silami a plní zvláštní úkol. Mezi příznaky paranoii patří přecitlivělost a vztahovačnost, podezíravost a sebestřednost, bludy, kverulantství a vyhraněná stanoviska. Vývoj nemoci je pozvolný, postupně dochází k upevňování bludu a jeho systematizaci.
Psychiatr. praxi. 2012;13(2):78-80
Kazuistika popisuje komplikovanou péči o pacienty s transsexualizmem (F64.0), kteří přicházejí do sexuologické péče již v dětském věku. Poukazuje na problémy spojené se správnou diagnostikou a diferenciální diagnostikou, na nutnost mezioborové spolupráce, na chybějící koncept péče o tento druh pacientů, a především na důležitost dobrého terapeutického vztahu a velké trpělivosti na straně terapeuta (lékaře) i klienta.
Psychiatr. praxi. 2012;13(2):85-88
Léčba a rozhodovací proces u akutního pacienta se schizofrenií jsou v naší každodenní praxi velice důležité. Správný přístup dává pacientům s touto nemocí lepší perspektivu a lepší předpoklad úspěšného zaléčení. Volba medikace a navázání dobré spolupráce s pacientem a jeho příbuznými se jeví jako klíčové a rozhodující pro dosažení tohoto cíle. Téma je velice široké. V článku stručně zopakujeme základní údaje o schizofrenii a léčbě akutního pacienta se schizofrenií v ambulantní praxi.
Psychiatr. praxi. 2012;13(2):89-90
Parere je stručná lékařská zpráva se základními údaji o pacientovi určená jinému lékaři s žádostí o vyšetření nebo s doporučením specializované péče, event. hospitalizace. Obsahovat má odůvodnění a specifikaci požadované péče a údaje nezbytné k jejímu poskytnutí, např. výsledky dosud provedených vyšetření a dosavadního léčení. Článek podává přehled souvisejících zákonů, poukazuje na nejčastější nedostatky parere a ilustruje je kazuistikami.
Psychiatr. praxi. 2012;13(2):81-84
Metakognitivní trénink pro schizofrenie (MKT) je program skupinové terapie pro psychotické pacienty, vytvořený Moritzem a Woodwardem. Má pacientům pomoci, aby si dokázali uvědomit chyby v myšlení, kterých se dopouštějí, a aby tyto chyby zmírnili. Vychází z vědeckých studií, které prokazují, že pro schizofrenii jsou charakteristické určité typy poruch kognitivních procesů, že si pacienti těchto poruch nejsou vědomi a že to ovlivňuje jejich emoce a jejich chování. MKT se skládá z 8 modulů, zaměřených vždy na určitý typ kognitivního zkreslení. Jeden modul se věnuje depresi a metodám jejího zvládání. Každý modul má část edukační, část nácvikovou...