Psychiatr. praxi 2017; 18(3): 95
Psychiatr. praxi 2017; 18(3)
Článek shrnuje základní údaje o dlouhodobě působících neboli depotních antipsychoticích, která jsou v současnosti dostupnáv České republice. Jedná se o čtyři antipsychotika I. generace (flufenazin, flupentixol, haloperidol a zuklopentixol) a čtyři antipsychotikaII. generace (aripiprazol, olanzapin, risperidon a paliperidon). Zaměřuje se zejména na zahájení léčby a dávkování.Diskutovány jsou rovněž i základní výhody a nevýhody depotní formy, její účinnost v prevenci relapsu a riziko nežádoucíchúčinků ve srovnání s perorální formou antipsychotik.
Psychiatr. praxi 2017; 18(3)
Pregabalin je lék ze skupiny antiepileptik indikovaný pro léčbu generalizované úzkostné poruchy a neuropatické bolesti. Ačkolivantidepresivní působení pregabalinu nebylo dosud prokázáno, může pregabalin pozitivně ovlivnit náladu pacientů s bolestivýmisyndromy různé etiologie. V článku jsou popsány dvě kazuistiky léčby pregabalinem u pacientek s depresivní symptomatikou.
Psychiatr. praxi 2017; 18(3): 106-113 | DOI: 10.36290/psy.2017.020
Úzkostná onemocnění je skupina chorob, u kterých se objevuje výrazný pocit úzkosti, který je většinou doprovázený tělesnými příznaky. Tato úzkost bývá vyvolávána dobře definovanými situacemi či přichází nečekaně bez jasného vyvolávajícího spouštěče. V přehledovém článku se zaměřujeme na současné trendy a doporučené postupy ve farmakoterapeutickém přístupu, psychoterapeutických možnostech či na případné doplňkové možnosti terapie, u kterých byl prokázán léčebný efekt. Specificky se v článku věnujeme v klinické praxi četným onemocněním, jako je sociální fobie, agorafobie, panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha a specifické fobie. Okrajově se...
Psychiatr. praxi 2017; 18(3): 114-119 | DOI: 10.36290/psy.2017.021
Článek přináší rekapitulaci postupů používaných v léčbě obsedantně kompulzivní poruchy a přehled nových terapeutických strategií této závažné poruchy, a to v oblasti farmakoterapie, psychoterapie, stimulačních a neurochirurgických metod. Dlouhodobě je v léčbě obsedantně kompulzivní poruchy dobře dokumentovaná účinnost podávání antidepresiv inhibujících vychytávání serotoninu (SSRI). K dispozici je stále více informací o efektivitě augmentace antidepresiv atypickými antipsychotiky. Slibně se rozvíjející oblast farmakoterapie této závažné poruchy představují léky ovlivňující glutamátergní dráhu. Psychoterapií s nejlépe prokázanou účinností je kognitivně...
Psychiatr. praxi 2017; 18(3): 120-124 | DOI: 10.36290/psy.2017.022
Depresivní porucha je závažné duševní onemocnění s vysokou prevalencí, stávající léčebné postupy nicméně nejsou dosudu podstatné části pacientů dostatečně účinné. Vývoj nových antidepresiv a testování dalších léčiv s antidepresivním účinkemse tuto neuspokojivou situaci pokouší zlepšit. Aktuální doporučené postupy se pak pokoušejí nové poznatky integrovat dovodítek pro praxi s cílem nabídnout léčebné alternativy i v komplikovanějších klinických situacích. Text nabízí krátký přehledaktuálních trendů ve farmakoterapii deprese.
Psychiatr. praxi 2017; 18(3): 129-132 | DOI: 10.36290/psy.2017.024
Širší využívání atypických antipsychotik snížilo výskyt tardivní dyskineze (TD), ale ukazuje se, že TD problémem občas zůstává. Tardivní dyskineze je odolná vůči četným léčebným intervencím. Přesvědčivější léčebné výsledky mají pouze klonazepam, amantadin, extrakt z ginkgo biloby a tetrabenazin. Tardivní dyskineze přetrvává i po vysazení antipsychotik, a co víc, po jejich vysazení se příznaky dyskineze často zvýrazní. Všechna antipsychotika do jisté míry antagonizují dopamin, proto bude jejich používání vždy spojeno s rizikem TD i v moderní psychiatrii. Zájem o možnost cílené léčby TD vyvolaly nové poznatky o genetických rizikových faktorech a patofyziologii...
Psychiatr. praxi 2017; 18(3): 133-134 | DOI: 10.36290/psy.2017.025
Bolest je většinou studována z hlediska tělesných chorob, avšak bolestivé příznaky u psychických poruch bývají poněkud opomenuty. Autorka připomíná hypochondrický psychotický syndrom u pacientů s těžkou depresí, schizofrenií nebo schizoafektivní poruchou, kde vedoucím příznakem je bolest bez somatického nálezu. Je to tělová iluze nebo halucinace většinou spojená s bludem, že pacient má rakovinu nebo nějakou infekci. Autorka prezentuje 32letého pacienta s pozitivní rodinnou anamnézou, u něhož po prvním pohlavním styku propukl psychotický stav schizofrenního obrazu s vedoucím příznakem bolesti v oblasti zad, který byl spojen s bludem choroby AIDS. Pacient...
Psychiatr. praxi 2017; 18(3): 140-142
Práce stručně shrnuje současnou klinickou klasifikaci frontotemporálních demencí a základní doporučení pro diagnózu a léčbutéto skupiny chorob.
Psychiatr. praxi 2017; 18(3): 135-139 | DOI: 10.36290/psy.2017.026
Problematika užívání návykových sedativ a hypnotik je v ČR obecně vnímána jako závažná, přesto nejsou k dispozici žádná relevantní data o počtu závislých a škodlivě užívajících pacientů. Chybí také údaje o spotřebě preparátů jak po skupinách, tak pokud jde o jednotlivé zástupce. V článku jsem se pokusil o provedení alespoň hrubého odhadu počtu pacientů závislých a škodlivě užívajících návyková sedativa a hypnotika na základě pravděpodobné spotřeby odvozené z dat o dodávkách jednotlivých preparátů. Stanovené výsledky jsem porovnal s údaji ze srovnatelných zemí. V druhé části textu jsem shrnul zkušenosti psychiatrického konziliáře, který se s uvedenou...