Online závislosti: Příspěvek ke zmírnění paniky

Mgr. Kateřina Škařupová, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2017; 18(2)  

Aktuální a potenciální farmakologické možnosti léčby posttraumatické stresové poruchy

Current and potential pharmaceutical possibilities in PTSD treatment

MUDr. Petra Havlíková

Psychiatr. praxi 2017; 18(2): 56-58 | DOI: 10.36290/psy.2017.010  

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je protrahovaná nebo opožděná reakce jedince na prožití život ohrožující situace. Onemocnění často mívá chronifikující průběh a negativně ovlivňuje kvalitu života pacientů. Článek nabízí výčet aktuálně užívaných psychofarmak a také farmak potenciálně účinných, která doposud do klinické praxe nebyla doporučena. Psychoterapeutické přístupy, které tvoří nedílnou součást terapie PTSD, přesahují rámec přehledu a pozornost jim bude věnována jinde.

Léčba deprese s kognitivní dysfunkcí

Treatment of depressive disorder with cognitive dysfunction

prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Psychiatr. praxi 2017; 18(2): 60-63 | DOI: 10.36290/psy.2017.011  

Kognitivní dysfunkce se často vyskytuje u akutní depresivní poruchy a může přetrvávat do remise. Narušení kognice negativně ovlivňuje fungování nemocného a jeho pracovní schopnost. Jak vyplývá z četných studií, látky s anticholinergním účinkem (tricyklická antidepresiva) negativně ovlivňují kognitivní funkce. Nejčastěji předepisovaná antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), mohou kognitivní dysfunkci u deprese mírně zlepšovat. Látky, které působí také na noradrenergní systém, např. specifické inhibitory serotoninu a noradrenalinu, mohou být v tomto směru účinnější než SSRI. Na základě dostupných dat se ukazuje,...

Využití mirtazapinu v klinické praxi

Mirtazapine in clinical practice

MUDr. Sylva Racková, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2017; 18(2): 64-68 | DOI: 10.36290/psy.2017.012  

Mirtazapin patří mezi antidepresiva s duálním účinkem (NaSSA), ovlivňuje serotonergní a noradrenergní neurotransmisi. Jedná se o antidepresivum s vysokou účinností v léčbě deprese – srovnatelnou nebo vyšší než u ostatních antidepresiv. Dále se od ostatních antidepresiv liší nástupem účinku a profilem nežádoucích účinků. Cílem článku je podat bližší informace o mirtazapinu a ukázat, pro jaký typ pacientů je vhodnou léčebnou volbou.

Možnosti psychosociální rehabilitace v psychiatrické nemocnici

Possibilities of psychosocial rehabilitation in long term inpatient care

MUDr. Marek Páv, Ph.D., Bc. Jana Pluhaříková Pomajzlová, MUDr. Jana Šťastná

Psychiatr. praxi 2017; 18(2): 69-74 | DOI: 10.36290/psy.2017.013  

Proces psychosociální rehabilitace pomáhá lidem s duševním onemocněním (lidem s psychosociálními obtížemi) zvyšovat kvalitu jejich života a může významně pomoci na jejich osobní cestě zotavení. Staví na posilování silných stránek a zdrojů podpory, významně využívá práci s prostředím, s cílem maximálně podpořit začlenění lidí s duševním onemocněním do jejich běžného prostředí. Základním východiskem je zotavení jako nové paradigma péče, zplnomocňování, znovuvytváření vlastní identity a smyslu života. Důležité je vycházet z přání a potřeb samotného člověka s duševním onemocněním. S jedincem se systematicky pracuje na jeho přáních a potřebách v hlavních...

Poruchy autistického spektra – 1. díl

Autism spectrum disorders – part 1

doc. MUDr. Iva Dudová, Ph.D., Mgr. Markéta Mohaplová

Psychiatr. praxi 2017; 18(2): 75-77  

První část přehledového článku o poruchách autistického spektra zmiňuje v úvodu nové úkoly, které jsou postaveny před lékaře a psychology podílející se na diagnostickém a léčebném procesu dětí s těmito poruchami. Informuje o nárůstu prevalence a podává možná vysvětlení pro tento epidemiologický trend. Shrnuje aktuální informace o etiopatogenezi poruch autistického spektra a výsledcích neurozobrazovacích studií. Souvislost mezi výskytem poruch autistického spektra a očkováním uvádí jako neprokázanou. Popisuje podrobně klinický obraz dětského a atypického autismu a Aspergerova syndromu.

Pregabalin v léčbě generalizované úzkostné poruchy

Pregabalin in the treatment of generalized anxiety disorder

MUDr. Martin Hýža

Psychiatr. praxi 2017; 18(2): 78-80 | DOI: 10.36290/psy.2017.015  

Generalizovaná úzkostná porucha je jednou z nejčastějších úzkostných poruch. V přehledu účinných anxiolytik je pregabalin unikátní svým mechanismem účinku a přitom prokázanou účinností pro akutní i dlouhodobou fázi léčby. V kazuistice je popsán pacient rezistentní na ordinovaná antidepresiva s dobrou odpovědí na léčbu pregabalinem

„Patologická sexuální agresivita“ v praxi

Pathologic sexual aggression in practice

MUDr. Jiří Švarc, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2017; 18(2): 81-83 | DOI: 10.36290/psy.2017.016  

Někteří pachatelé sexuálních deliktů jsou v ČR léčeni v ochranném léčení ústavním s diagnózou „patologická sexuální agresivita“, která je československým specifikem a není uvedena v žádné klasifikaci duševních poruch. Duševní porucha je však podmínkou pro uložení ochranného léčení, ale tito pacienti nesplňují ani obecná diagnostická kritéria MKN-10 pro poruchu sexuální preference. Dopustili se sexuální agrese vůči ženě, zpravidla pod vlivem návykové látky, střízliví však nemají agresivní fantazie. Definice „patologické sexuální agresivity“ je spíše definicí znásilnění. Autor na kazuistikách poukazuje na neudržitelnost takového...

Rorschachova metoda jako přímý indikátor volby léku u pacientů s emočními poruchami

Rorschach method as a direct Indicator of the particular drug Choice in patients with affective disorders

Mgr. Vladimír Stuchl

Psychiatr. praxi 2017; 18(2): 84-86 | DOI: 10.36290/psy.2017.041  

Článek přináší zcela nový pohled na možnost spolupráce klinického psychologa s psychiatrem při stanovení diagnózy a zejm. rozhodování o volbě léku u pacientů s emočními poruchami. Jako zásadní se jeví poznatek, že testové markery Rorschachovy metody mohou podstatně validněji predikovat terapeutickou odpověď na volbu medikamentu než dosavadní zažité postupy v psychiatrické péči.

Vaskularní demence

Vascular dementia

MUDr. Filip Caisberger, doc. MUDr. Martin Vališ, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2017; 18(2): 87-90  

Práce stručně shrnuje základní klinická doporučení pro diagnostiku a léčbu vaskulární demence.